Pavel Kosatík o Fenoménu Kohout: Bylo to nepříjemné

Praha - „Má v sobě opravdu velmi zvláštní urputnost k hledání odpovědí. Po celou dobu, co ho znám, ho vnímám jako člověka, kterému na sobě vadí řada věcí. Snaží se je pochopit. V určité chvíli, to už měl za sebou dvě vlastní autobiografie, došel k názoru, ať to zkusí někdo jiný,“ popsal novinář, scenárista a spisovatel Pavel Kosatík, jak se dostal ke knižnímu zpracování životních peripetií spisovatele Pavla Kohouta. Knihu Fenomén Kohout představili oba v rámci veletrhu Svět knihy.

Nahrávám video
Rozhovor s Pavlem Kosatíkem
Zdroj: ČT24

Pavel Kohout je stále rozporuplnou osobností - budovatelský básník padesátých let, chartista v letech semdesátých a nakonec exulant. Biografie vznikala několik let na základě rozhovorů s Kohoutem a jeho přáteli i protívníky a jeho osobního archivu. „V autobiografiích jiných autorů většinou poznáte, kdy se dotyčný dostal k něčemu ožehavému. To pak úplně obyčejně lidsky zmlkne. Pavel Kohout se tomu chtěl vyhnout, a tak svůj životopis svěřil někomu jinému. Příjemné to být nemohlo. A pro mě zase bylo nepříjemné to, že jsem nechtěl být v roli soudce,“ popisuje práci na knize Kosatík, který také napsal scénář k dokumentární eseji Fenomén Kohout (1999, režie: Viktor Polesný).

Knižní Fenomén Kohout se letos v nakladatelství Mladá fronta dočkal druhého vydání, poprvé titul vydala Paseka v roce 2001. „Chtěli jsme zkusit, jak zabere v dnešní, nové generaci,“ vysvětlil Kosatík. „Tehdy jsem měl představu, že materiál, z něhož kniha vychází, dovoluje nastartovat opravdu zajímavou debatu o komunismu jako takovém. Ale to se moc nepřihodilo. A tak to zkoušíme teď znovu.“

Kosatík: Ulpívat na slově komunismus není úplně geniální

Kosatík knihu doplnil o doslov, v němž předestírá možnou interpretaci. „Nabídl jsem v něm, jak by se Fenomén Kohout dal eventuálně číst dneska. Aby lidé pořád antikomunisticky Kohoutovi nevyčítali básničky z padesátých let. On je psal, netváří se, že ne, ale to netvoří podstatu problému,“ domnívá se. A doplňuje: „Ulpívat jenom na slově komunismus a mlátit klackem po hlavě každého, kdo si s ním dovolí trošku vylézt, to není úplně geniální. Dnešní komunismus se totiž transformoval do úplně jiných slov a tam škodí nejvíc. A když budeme řezat jen do tradičních nepřátel, budeme s odstupem času nepříjemně překvapeni.“

S Pavlem Kohoutem se kromě biografické knihy můžete letos setkat také na obrazovkách České televize, i když ne osobně. Jako postava se objeví v televizním cyklu České století, mapujícím klíčové okamžiky našich moderních dějin. Pavel Kosatík k projektu napsal scénář spolu s režisérem Robertem Sedláčkem. Pavel Kohout, hrán ale někým jiným, bude vystupovat v díle o Chartě 77.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
včeraAktualizovánovčera v 07:31

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026

Grand designérem roku 2025 je Krejčiřík, do Síně slávy vstoupila Eisler

Hlavním vítězem Ceny Czech Grand Design 2025 se stal Jiří Krejčiřík za kolekce svítidel a hudební nábytek. Do Síně slávy vstoupila designérka, architektka a pedagožka Eva Eisler. Celkem jedenáct ocenění, o nichž rozhodli porotci Akademie designu ČR, převzali designéři v pražském Stavovském divadle. V letošním dvacátém ročníku měly ceny podobu pečetních prstenů, které navrhl loňský hlavní vítěz, módní návrhář Jan Černý.
11. 3. 2026

Zajímá nás boj za pravdu, environmentální téma i Gen Z, říká ředitel Jednoho světa

Začíná filmový festival o lidských právech Jeden svět. Po pražské premiéře se přesune do šesti desítek dalších měst po celém Česku. Hlavní soutěžní sekce festivalu letos podle pořadatelů propojují naléhavá svědectví z krizových oblastí s osobními sondami do lidského nitra.
11. 3. 2026
Načítání...