Paříž asi půjčí Britům tapiserii z Bayeux. Slavné dílo by tak opustilo Francii poprvé po téměř tisíci letech

Nahrávám video
Horizont ČT24: Paříž zřejmě půjčí Britům tapiserii z Bayeux
Zdroj: ČT24

Francouzský prezident Emmanuel Macron a britská premiérka Theresa Mayová oznámí na čtvrtečním britsko-francouzském summitu program výměny uměleckých děl. V jeho rámci Francie patrně do Británie zapůjčí slavnou tapiserii z Bayeux, ale nestane se tak do roku 2020, uvedl Elysejský palác. O chystaném zapůjčení jedné z nejcennějších památek středověkého umění do Británie už předtím informovala média. Tapiserie by tak opustila Francii poprvé po zhruba 950 letech.

Tapiserie, která je na seznamu UNESCO Paměť světa, zobrazuje ovládnutí Anglie normanským vévodou Vilémem Dobyvatelem, včetně slavné bitvy u Hastingsu v roce 1066, po níž patrně vznikla. Původní dílo neznámého umělce není navzdory obecnému přesvědčení tkaný koberec, ale výšivka několika barevnými nitěmi na pruzích lněného plátna. Tapiserie ukazuje nejen vojenské techniky, ale také každodenní život lidí své doby. 

Tapiserie z Bayeux
Zdroj: ČTK/AP/Stéphane Maurice

Nyní je dílo vystaveno v muzeu v Bayeux na severozápadě Francie, je 70 metrů dlouhé a 50 centimetrů široké. Někteří historici soudí, že bylo vytvořeno v Anglii, nikoli ve Francii. Podle The Guardian se tak dá očekávat, že spor na toto téma se po čtvrtečním oznámení znovu rozhoří.

Británie o zapůjčení díla usilovala v minulosti už několikrát, například u příležitosti korunovace současné britské panovnice Alžběty II. v roce 1953 nebo v roce 1966 při devítistém výročí bitvy u Hastingsu.

První písemný záznam o tapiserii pochází z roku 1476, kdy je uvedena v inventáři katedrály v Bayeux. Výšivka ale téměř necestovala, a to ani v rámci Francie. V roce 1803 ji Napoleon Bonaparte vystavil v Paříži a v roce 1945 byla krátce vystavena v Louvru, když ji francouzské úřady získaly zpět od nacistů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
před 7 hhodinami

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 10 hhodinami

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
před 21 hhodinami

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026
Načítání...