Kdo je čí představou? Jak daleko má v životě člověk odjet, aby byl jeho život skutečný? Je kam jezdit? Je proč zůstávat? Paní Bovaryová, která se o víkendu představila v brněnském HaDivadle, hledá odpovědi. Tvůrci představení zasadili klasický příběh do současného světa a upozorňují: v inscenaci se kouří, střílí a používá stroboskop.
První premiérou sezony v brněnském HaDivadle se stal autorský přepis románu Paní Bovaryová od Gustava Flauberta. Soubor jej uchopil coby příběh ženy, která před fádní realitou uniká do světa snů a imaginace. Hledá své já, svou výjimečnou identitu. Nakonec se však Ema Bovaryová stává tragickou obětí vlastních iluzí a tužeb.
Sny, které nejsou naše
Příběh zapadá do dramaturgie aktuální sezony HaDivadla, která si jako hlavní téma vybrala individualismus. Současná společnost podle autora úpravy a režiséra Ivana Buraje žije v představě, že prakticky vše je možné , stačí se snažit a člověk si může plnit „svoje“ sny.
„Máme dojem, že v našich životech jde především o nás samotné a naplnění našich snů a tužeb, které ale nejsou ve skutečnosti ani tolik naše. Spíše jsou to zrecyklované a zreprodukované obrazy z médií, sociálních sítí a popkultury,“ uvažuje Buraj.
Paní Bovaryová patří ke klasickým dílům světové literatury devatenáctého století. Jako podnět autorovi posloužila skutečná událost popsaná v černé kronice. Hrdinka románu je ženou venkovského lékaře, která se snaží uniknout všednosti manželského života, marně hledá štěstí u milenců, nakonec přijde o všechny peníze a páchá sebevraždu.
Kamera na scéně
HaDivadlo vsadilo příběh do současných kulis. Ema Bovaryová žije v roce 2015 ve francouzském maloměstě, cvičí, kouří a používá sociální sítě. „Ve svém životě se nudí a pořád hledá nějaké oživení,“ říká představitelka titulní role Táňa Malíková.
Její osudové muže ztvárnili Jiří Valůšek, Jiří Svoboda a Jan Lepšík. Scéna a výprava jsou v duchu původní předlohy maximálně realistické, ale odpovídají současné době. Mezi rekvizitami nechybí třeba počítač, kamera nebo mikrovlnná trouba.
Román z roku 1857 inspiruje divadelníky opakovaně. Divadelní ústav eviduje v Česku dosud sedm inscenací Paní Bovaryové na různých scénách a v různých úpravách. V dosud jediné brněnské inscenaci v Divadle bratří Mrštíků si v roce 1984 hlavní roli zahrála Drahomíra Kočová.
