Pamětníky tragédie v Lidicích Nikolaevův film zaujal

Lidice (Kladensko) - V Lidicích se ve čtvrtek, tedy v den před dnešním 69. výročím tragédie, uskutečnilo slavnostní promítání stejnojmenného filmu režiséra Petra Nikolaeva. Snímek v improvizovaném letním kině za místní galerií zhlédlo přes tři sta pozvaných lidí, mezi nimiž nechyběly některé lidické děti a ženy, jež neštěstí obce přežily. Začaly tak vzpomínkové akce k uctění obětí z Lidic, které jsou symbolem nacistického teroru za druhé světové války. Jednotky SS pod vymyšlenou záminkou, že se v Lidicích skrývají parašutisté, obec 10. června 1942 vypálily a srovnaly se zemí.

„Je to pro mě ta největší zkouška, takové vyvrcholení celé té práce,“ byla slova režiséra filmu Lidice Petra Nikolaeva, který ve čtvrtek předstoupil se svým filmem před velmi přísnou porotu - lidické děti a ženy, které vyhlazení obce nacisty přežily. Jednou takovou ženou, dokonce tou nejmladší, byla i Jaroslava Skleničková. Pochopitelně, přesně to nejde v takovém filmu udělat, ale mile mě překvapili. Já jsem se bála, že to bude úplně něco jiného, konstatovala po filmu žena, kterou nacisté deportovali do tábora v Ravensbrücku, když jí bylo šestnáct let.

Spokojený byl po skončení filmu i Nikolaev, jelikož od pamětníků zaznamenal pozitivní reakce. Ředitel lidického památníku Milouš Červencl však měl k filmu několik výtek. Nejvíc ho prý mrzí, že tolik nezdůraznil právě osud dětí. Významnou zkouškou tak tvůrci filmu prošli úspěšně. Podle slov režiséra bylo pro ně promítání v Lidicích důležitější než samotná premiéra.

Nahrávám video
Reportáž Ivany Šmelové
Zdroj: ČT24

Na slavnostní projekci nechyběl ani Zdeněk Mahler, který napsal filmový scénář. Mahler před zahájením filmu uvedl, že by snímek měl být varováním, aby se podobné hrůzy nikdy neopakovaly. „Přál bych si, aby s námi mohli koukat všichni chlapi, kteří na tragédii doplatili. A jejich ženy nebo milenky,“ uvedl.

Film Lidice zaujal hned po premiéře první místo v tabulce nejnavštěvovanějších titulů českých kin. O jeho úspěchu může svědčit i to, že o něj projevilo zájem České kulturní centrum v Izraeli nebo české velvyslanectví ve Washingtonu, která snímek chtějí promítat krajanům v zahraničí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Český film je v dobré kondici, stačí jen trochu přidat, říká Bezděk Fraňková

Bývalá šéfka Státního fondu audiovize Helena Bezděk Fraňková získá letošního Českého lva za mimořádný přínos kinematografii. Cenu uděluje prezidium České filmové a televizní akademie. Odbornice na filmovou politiku, veřejné financování a mezinárodní audiovizi ji převezme 14. března na slavnostním večeru Českých lvů. Bezděk Fraňková v průběhu dvou dekád ve státní správě prosadila mimo jiné zavedení filmových pobídek, které do tuzemska lákají zahraniční štáby. Ty tu v posledních letech utrácejí miliardy korun.
před 12 hhodinami

Česko na Eurovizi bude reprezentovat Daniel Žižka

Česko zná svého zástupce pro letošní ročník Eurovision Song Contest. Na jedné z nejsledovanějších hudebních soutěží světa bude se skladbou CROSSROADS Českou republiku reprezentovat Daniel Žižka, který patří k nejvýraznějším talentům nastupující hudební generace. Česká televize odvysílá přímé přenosy květnových semifinále na ČT2, finále pak na ČT1.
8. 3. 2026

Kniha o mediální češtině luští oříšek, jaké exemplární příklady jsou na vině

Lingvistka Lucie Jílková v knize Jak moc nás to posunulo? nabízí odpověď, jak jsou na tom s čistotou češtiny média. A nezní příliš lichotivě.
7. 3. 2026

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
6. 3. 2026

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
6. 3. 2026

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
6. 3. 2026

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026
Načítání...