Památník národního písemnictví změnil název i působiště. Jako Muzeum literatury se nově veřejnosti otevírá v Petschkově vile v pražské Bubenči, někdejším čínském velvyslanectví. Nové místo hledala instituce od devadesátých let, kdy se do Strahovského kláštera, kde byl dosud památník umístěn, vrátil řád premonstrátů. Podle ředitele Zdeňka Freislebena navíc slovo „památník“ evokuje cosi zakonzervovaného, čímž instituce rozhodně nechce být. Nové expozice znamenají tedy mimo jiné posun od historických prostor Strahovského kláštera do „současného světa“. Představují téměř tisícovku exponátů v deseti sálech.
Památník národního písemnictví se změnil v Muzeum literatury. Chce být moderní, ne „konzerva“
„Po sedmdesáti letech měníme určitou koncepci své činnosti. Nemyslím, že bychom přestali být památníkem národního písemnictví, ale již v minulosti jsme pro zahraničí vystupovali jako muzeum české literatury, a usoudili jsme, že by bylo vhodné, abychom to zakotvili i do názvu nového muzea,“ vysvětlil Zdeněk Freisleben.
Památník národního písemnictví (PNP) vznikl v padesátých letech, kdy byl založen Památník národní kultury. Převzal Strahovský klášter, včetně knihovny a knihovnických fondů, poté, co jej komunistickou mocí byli donuceni opustit premonstráti. V restitucích byl klášter řádu vrácen. „Památník se ocitl v roli, kdy byl postupně bez svých expozic a de facto bezdomovcem,“ uvedl Freisleben.
Vila bankéřů i čínského velvyslanectví
Začalo hledání samostatného působiště, ať už postavením nového muzea, nebo úpravou už existujících prostor. Volba nakonec padla na klasicistní vilu v Pelléově ulici. Poslední soukromí majitelé domu patřili k židovské bankéřské a podnikatelské rodině Petschků.
S jejím jménem je spojen i nechvalně proslulý Petschkův palác, který sloužil za druhé světové války gestapu. Petschkové opustili Československo ještě před nástupem nacismu. Vila v Pelléově ulici se po válce stala majetkem státu, užívalo ji velvyslanectví Čínské lidové republiky.
Strahovský klášter
O převodu objektu rozhodla vláda v roce 2005 a o rok později ještě přidala blízký dům v Pelléově ulici. Zahájení rekonstrukce Petschkovy vily ale oddalovaly soudní spory, na objekt si dělala nároky i Praha. Opravy začaly v roce 2017. Otevírá se o několik let později, než se plánovalo, práce zdržely mimo jiné problémy se statikou domu. Rekonstrukce stála podle ředitele 320 milionů korun.
Literatura vzniká ze vztahu
Součástí muzea je kavárna, programový sál, studovna, odborná pracoviště a rozsáhlá zahrada. Do 23. října bude vstup do muzea volný a nabídne pořady pro dospělé i děti.
Nová stálá expozice Rozečtený svět představuje sbírku Muzea literatury v deseti tematicky zaměřených výstavách. Nemá žádnou konkrétní vyprávěcí linii.
„Smyslem je ukázat, že literatura vzniká ze vztahu,“ uvedl kurátor Lukáš Prokop. Ať už vztahu mezi lidmi, kteří se ovlivňují, či třeba literatury a výtvarného umění. „Návštěvníci zde najdou vše z posledních dvou set let,“ shrnul.
Jednotlivé části se věnují osobnosti a tvorbě Karla Hynka Máchy, Otokaru Březinovi, poetismu, solitérům, jako byl Josef Váchal, nebo druhé polovině dvacátého století a vlivu politických okolností na literaturu. Kromě českých autorů zmiňují výstavy i tvůrce německé či židovské, kteří jsou součástí české literatury. Expozice se bude obměňovat, aby ukázala celou šíři sbírek.
Rukopisy i QR kódy
Literaturu expozice představuje ukázkami rukopisů, knih, filmových adaptací, videoartem, zvukovými nahrávkami i výtvarnými díly. Základním orientačním prvkem v expozici je QR kód ke každému exponátu, jímž návštěvník vstupuje do on-line katalogu.
Muzeum literatury otevírá (zdroj: ČT24)
„Dostali jsme se do současného světa. Prostory Strahovského kláštera byly v nadsázce muzejní, ve smyslu konzervativní. My jsme chtěli ukázat, že Památník národního písemnictví není konzervativní, ale moderní muzejní instituce,“ dodává Freisleben. Jeden z prostorů je vyhrazen také krátkodobým výstavám, aktuálně si tu lze prohlédnout tituly ze soutěže Nejkrásnější české knihy roku 2021. V plánu je výstava o překladech.
Sbírky PNP čítají na sedm milionů archiválií. Dělí se do čtyř oddělení, které zahrnují výtvarné umění, knihy, písemnosti a tisky a exlibris. Součástí PNP je také Letohrádek Hvězda, Malá vila v Pelléově ulici, Česko-francouzské kulturní centrum Petrkov a Centrální depozitář v Litoměřicích. Některé často používané fondy budou moci badatelé a odborníci studovat i v Petschkově vile, sloužit by měla ale zejména veřejnosti.