„Ostříhání“ Šípkové Růžence prospělo

Neotřelá choreografie, která si bere to nejlepší z klasického pojetí Maria Petipy a přitom dodává tradičnímu formátu mladistvou šťávu a vtip, pohádkově romantická scéna, nápadité, všemi barvami hýřící a přitom vkusné kostýmy, skvělý světelný design citlivě doplněný videoprojekcí a v neposlední řadě kvalitní výkony tanečníků. To je kombinace faktorů, které z Šípkové Růženky, nového představení baletu Národního divadla, dělají zážitek vskutku nezapomenutelný. Asi jedinou chybičkou na jeho kráse byl ve čtvrteční premiérový večer ne zcela sehraný výkon orchestru, jenž místy dost kolísal a nejednou dokázal i zatahat za uši.

Šípková Růženka patří vedle Labutího jezera a Louskáčka mezi nejfrekventovanější baletní tituly, které se pravidelně objevují na repertoáru baletních souborů po celém světě. Na scénu Národního divadla se tento pilíř klasického baletního odkazu vrací po necelých čtyřech letech (inscenace Taneční konzervatoře hl. m. Prahy připravená ve spolupráci s Národním divadlem měla derniéru v květnu 2008).

Novou ne zcela tradiční premiéru vytvořil a s baletním souborem také nastudoval choreograf mexického původu Javier Torres. Tento dlouholetý tanečník Finského národního baletu, choreograf a režisér má na svém kontě již více než pětadvacet převážně moderních děl. Pražská inscenace pak vychází z verze Šípkové Růženky, kterou Torres připravil pro Finský národní balet v roce 2008. Mottem při její realizaci pro něj podle jeho vlastních slov bylo „vystříhej vše nepotřebné, a pokud je to možné, posil dramaturgii“. Byla jsem moc zvědavá, jak se mu nelehký úkol editovat a modernizovat notoricky známý klasický kus povedl, a po jeho zhlédnutí musím říci, že mě výsledek opravdu velmi mile překvapil.

Choreografie je propojením čistě klasických kousků převzatých z tradiční Petipovy verze a přidaných či zcela pozměněných vstupů, které dílo oživují a dělají jej jaksi stravitelnějším i pro běžného diváka, který není zvyklý chodit na klasický balet. Choreograf mnohé části nejen upravil, ale leckdy i zcela vyškrtl - úplně chybí například variace Modrého ptáka a princezny Floriny z jejich původního pas de deux či tance drahých kamenů ve třetím dějství. Celý balet je oproti původní tříhodinové verzi podstatně kratší. Rozhodně mu to ale není na škodu, spíše naopak, není teď tak dlouhý a rozvleklý.

Přibyly také zcela nové postavy, například Babette, Růženčina sestřenice, nebo Jednorožec (tyto jsou možná pro diváky nadbytečné a v záplavě dalších postav matoucí, navíc jejich význam inscenaci nikam neposouvá) nebo jiné interpretace původních charakterů. Šeříková neboli Dobrá víla je nahrazena Syrene, vílou lásky, její protiklad Carabosse, víla strachu, je dokonce nezvykle interpretována dvojicí, mužem a ženou, kteří se na jevišti střídají. Namísto vil Něžnosti, Bujnosti, Štědrosti, Bezstarostnosti a Smělosti přinášejí novorozené princezně v Torresově pojetí dárky pouze tři pohádkové kmotřičky - Volante, víla odvahy, Grazia, víla radosti, spolu s již zmíněnou Syrene, vílou lásky. Stěžejní variace, duety a pas de deux hlavních představitelů nicméně zůstaly i v novém představení v podstatě nezměněny.

  • Šípková Růženka / Nikola Márová autor: Roman Sejkot, zdroj: Národní divadlo
  • Šípková Růženka / Francesco Scarpato autor: Pavel Hejný, zdroj: Národní divadlo

Úpravy Šípkové Růžence jednoznačně prospěly, Torresova skládanka drží velmi dobře pohromadě, do inscenace navíc rozhodně přibyl i vtip, spád a jiskra. Dějová linka je jednoduše čitelná a pozornost při sledování baletu tím pádem udrží i ti nejmladší diváci. Balet sice respektuje odkaz autora původního tanečního libreta Petipy (1890), ale zároveň je teď díky novému pohledu i daleko přístupnější a lépe odpovídá vkusu současného publika.  

Představení klade na interprety vysoké nároky jak po herecké, tak především po technické stránce. Kromě hlavních rolí je v něm i řada menších partů, které dávají tanečníkům dostatečnou možnost předvést jejich kvality. V titulní roli Šípkové Růženky se ve čtvrteční premiéře představila Edita Raušerová, první sólistka souboru. Na jevišti působila půvabně a roztomile, přesně tak, jak to k této úloze patří. Škoda jen, že byla v prvních dvou dějstvích její jinak solidní technika trochu ovlivněna nervozitou, v jedné z důležitých variacích se například marně pokoušela o trojité piruety. Ve třetím dějství už byl její výkon daleko sebejistější a vyrovnanější.

Premiérovým tanečním partnerem Raušerové byl demi-sólista Adam Zvonař. Mladičký tanečník, který je v profesionálním angažmá po ukončení konzervatorních studií teprve třetím rokem, v roli prince Desiré obstál se vší ctí a všechny náročné technické prvky zvládl velmi suverénně. Přes své mládí má už ostatně s velkými rolemi klasického repertoáru nemalé zkušenosti, v minulé sezoně byl v Národním divadle dokonce obsazen do role Prince v Labutím jezeře. Zvonař je opravdový talent, který má dozajista ještě mnohé před sebou, určitě o něm v budoucnu dost a dost uslyšíme. Skvělá byla éterická a až nadpozemsky krásná Jade Claytonová v roli víly lásky Syrene a nemohu nezmínit ani výborný výkon precizní a technicky vyspělé Nikoly Márové v roli Carabosse (spolu s ní tančil vílu strachu její manžel Alexandre Katsapov).

Suma sumárum, nová Šípková Růženka je představení, které se opravdu povedlo. Do repertoáru Národního divadla tato kouzelná pohádka velmi dobře zapadne a jeho baletnímu souboru sluší. Představení, které má potenciál oslovit malé i velké diváky, si zaslouží hodně repríz a doufejme, že tomu tak bude. Pokud ho ale chcete vidět co nejdříve i vy, měli byste si do do zlaté kapličky pospíšit. V této sezoně je totiž v plánu už jen pět opakování. Pak bude šance zase až příští rok v lednu, kdy se Šípková Růženka přesune do Státní opery.

  • Šípková Růženka / Adam Zvonař autor: Hana Smejkalová, zdroj: Národní divadlo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3439/343875.jpg
  • Šípková Růženka / Alexander Katsapov autor: Hana Smejkalová, zdroj: Národní divadlo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3439/343874.jpg
  • Šípková Růženka / Ivana Mikešová autor: Hana Smejkalová, zdroj: Národní divadlo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3439/343873.jpg
  • Šípková Růženka / Jade Claytonová autor: Hana Smejkalová, zdroj: Národní divadlo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3439/343866.jpg

Nejbližší termíny představení: 1.4. (14:00 a 19:00), 6.4. (19:00) a 8.4. (14:00, 19:00).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na „něco menšího“ Pú pomyslel před sto lety. Nebyl to ale žádný med

Na Štědrý den roku 1925 se představil dnes jeden z nejslavnějších medvědů na světě. List London Evening News totiž otiskl povídku, kterou britský autor Alan Alexander Milne napsal o hračce svého syna. Hlavní hrdina se jmenoval Medvídek Pú. A i když tisíce dětských čtenářů hloupoučké zvířátko měly a mají rádi, těm nejbližším, včetně autora, přinesla jeho sláva i dost frustrace.
24. 12. 2025

Filmové písničky postupně lidoví, pohádky by se bez hudby neobešly

Česká televize na Štědrý den představí novou pohádku Záhada strašidelného zámku – v hlavních rolích s Oskarem Hesem a Sofií Annou Švehlíkovou. Hudbu k pohádce Ivo Macharáčka, bez níž by se přirozeně neobešla, složil Jan P. Muchow. Mnoho filmových písní z pohádek přitom časem zlidovělo a staly se přirozenou součástí repertoáru jejich interpretů. Mezi nimi třeba Kdepak ty ptáčku hnízdo máš z klasiky Tři oříšky pro Popelku nebo Miluju a maluju z Šíleně smutné princezny.
23. 12. 2025

Pařížský Louvre po krádeži šperků umístil na okna mříže

Pařížské muzeum Louvre nechalo nainstalovat mříže na okna galerie, kudy se dovnitř muzea před dvěma měsíci dostali lupiči, informuje agentura AFP. Při krádeži z 19. října pachatelé odcizili šperky v hodnotě 88 milionů eur (2,1 miliardy korun). Muzeum po loupeži zavádí přísnější bezpečnostní standardy.
23. 12. 2025

Zemřel Vince Zampella. Udával směr moderních videoherních stříleček

Při autonehodě v Kalifornii zemřel Vince Zampella, vývojář, který stál za řadou ikonických videoherních sérií, mimo jiné Call of Duty nebo nejnověji Battlefield. Zemřel ve věku 55 let při nehodě svého Ferrari na dálnici severně od Los Angeles. Úmrtí Zampelly potvrdila společnost Electronic Arts, vlastník herního studia Respawn Entertainment, které Zampella založil.
23. 12. 2025

Anděl Páně už dvacet let baví miliony „nenapravitelných hříšníků“

Od premiéry pohádky Anděl Páně uplynula letos dvě desetiletí. V televizi ji diváci viděli na Štědrý večer o rok později. Dnes už je tento příběh evergreenem vánočního programu, stejně jako pokračování, které vzniklo před dekádou. A tvůrci v čele s režisérem Jiřím Strachem a herci Ivanem Trojanem a Jiřím Dvořákem od té doby dostávají otázky, jestli dojde i na Anděla Páně 3.
23. 12. 2025

Zemřel britský hudebník Chris Rea, bylo mu 74 let

Ve věku 74 let v pondělí ráno po krátké nemoci zemřel britský kytarista a zpěvák Chris Rea, sdělil portálu BBC a agentuře PA mluvčí rodiny. Hudebník s charakteristickým chraplavým hlasem se proslavil mimo jiné písněmi The Road to Hell, Julia či Driving Home For Christmas. Svou bluesrockovou tvorbu představil několikrát i v Praze.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

KVÍZ: Nejen Pelíšky. Jak dobře znáte vánoční filmovou klasiku?

Ve svátečním programu České televize nemůže chybět ani tuzemská filmová klasika. Například Štědrý večer si už mnozí diváci ani nedovedou představit bez Pelíšků. A i letos pobaví během Vánoc oblíbené komediální tituly. Ověřte si v přiloženém kvízu, jak dobře je opravdu znáte.
22. 12. 2025

Třetí díl Avatara je v kinech, v plánu jsou další

Kina po světě i v Česku promítají film Avatar: Oheň a popel – další část jedné z nejdražších filmových sérií. Oscarový režisér James Cameron má v plánu další dvě pokračování, osud náročného projektu je ale nejistý.
21. 12. 2025
Načítání...