Ostravské Hradčany naposled „ve starém“

Ostrava – Vrytím „podpisu“ ministra kultury do plechů plynojemu ostartoval dnes odpoledne symbolicky projekt, jehož cílem je zpřístupnění a nové využití národní kulturní památky ve vítkovické Dolní oblasti. Areál vítkovických železáren, jedinečná industriální památka v Česku, se během následujících čtyř let promění v centrum vědy, kultury a turismu. Pomoci k realizaci plánů má unijní dotace ve výši 500 milionů korun.

Smlouvu o půlmiliardové dotaci  podepsali dnes ministr kultury Václav Riedlbauch a Jan Světlík za společnost Vítkovice a zájmové sdružení právnických osob Dolní oblast Vítkovic, které za projektem revitalizace stojí. Peníze do obnovy vítkovické památky putují z prostředků Evropské unie a rozpočtu ČR pro podporu využití potenciálu národního kulturního dědictví.

Obnova hlavních částí vítkovické památky se plánuje do roku 2013. Vysoká pec č. 1 se promění v technickou naučnou stezku a vybudována by na ní měla být prohlídková trasa s výhledem na Ostravu. Autorem návrhu je architekt Josef Pleskot, který navrhl také změnu plynojemu z roku 1921 ve víceúčelovou aulu s galerií a kavárnou a s kapacitou až 1500 míst.

Nahrávám video

Takzvaná VI. energetická ústředna by se měla podle projektu renomovaných architektů, manželů Heleny a Václava Zemánkových, stát interaktivním mmuzeem, výukovým prostorem a speciální laboratoří, v nichž by mimo jiné měla probíhat i přímá interaktivní výuka v technických oborech.

Doprovodný kulturní program slavnostního odpoledne se tematicky od „ostravských Hradčan“ příliš nevzdaloval. Komorní scéna Aréna zahrála v rozlehlém prostoru plynojemu, který byl téměř 70 let veřejnosti nepřístupný, ukázku z připravované divadelní inscenace Brenpartija. S podtitulem Scény ze struskové haldy byla jako opera uvedena na letošním festivalu Janáčkova máje. Svérázný hudební počin o brenparťácích, brenařích nebo také haldařích - bezdomovcích, kteří na počátku minulého století žili na stále prohořívající struskové haldě - si premiéru odbyl v prostředí průmyslového areálu vysokých pecí vítkovických železáren.

Podnět k založení železáren ve Vítkovicích dal 9. 12. 1828 olomoucký arcibiskup Rudolf. První koksovna byla vybudována v roce 1831, první vysoká pec na koks byla zapálena v roce 1836, druhá v roce 1838. Provoz je od roku 1998 zastaven.

Areál je od roku 2002 národní kulturní památkou a aspiruje spolu s dalšími částmi dolu na zapsání do seznamu UNESCO. Rozhodnutí by mělo padnout v roce 2010. Loni byly vítkovické železárny přidány jako první česká památka do nově vznikajícího seznamu Evropského kulturního dědictví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 9 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
včera v 09:03

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...