Ostravské Hradčany naposled „ve starém“

Ostrava – Vrytím „podpisu“ ministra kultury do plechů plynojemu ostartoval dnes odpoledne symbolicky projekt, jehož cílem je zpřístupnění a nové využití národní kulturní památky ve vítkovické Dolní oblasti. Areál vítkovických železáren, jedinečná industriální památka v Česku, se během následujících čtyř let promění v centrum vědy, kultury a turismu. Pomoci k realizaci plánů má unijní dotace ve výši 500 milionů korun.

Smlouvu o půlmiliardové dotaci  podepsali dnes ministr kultury Václav Riedlbauch a Jan Světlík za společnost Vítkovice a zájmové sdružení právnických osob Dolní oblast Vítkovic, které za projektem revitalizace stojí. Peníze do obnovy vítkovické památky putují z prostředků Evropské unie a rozpočtu ČR pro podporu využití potenciálu národního kulturního dědictví.

Obnova hlavních částí vítkovické památky se plánuje do roku 2013. Vysoká pec č. 1 se promění v technickou naučnou stezku a vybudována by na ní měla být prohlídková trasa s výhledem na Ostravu. Autorem návrhu je architekt Josef Pleskot, který navrhl také změnu plynojemu z roku 1921 ve víceúčelovou aulu s galerií a kavárnou a s kapacitou až 1500 míst.

Nahrávám video

Takzvaná VI. energetická ústředna by se měla podle projektu renomovaných architektů, manželů Heleny a Václava Zemánkových, stát interaktivním mmuzeem, výukovým prostorem a speciální laboratoří, v nichž by mimo jiné měla probíhat i přímá interaktivní výuka v technických oborech.

Doprovodný kulturní program slavnostního odpoledne se tematicky od „ostravských Hradčan“ příliš nevzdaloval. Komorní scéna Aréna zahrála v rozlehlém prostoru plynojemu, který byl téměř 70 let veřejnosti nepřístupný, ukázku z připravované divadelní inscenace Brenpartija. S podtitulem Scény ze struskové haldy byla jako opera uvedena na letošním festivalu Janáčkova máje. Svérázný hudební počin o brenparťácích, brenařích nebo také haldařích - bezdomovcích, kteří na počátku minulého století žili na stále prohořívající struskové haldě - si premiéru odbyl v prostředí průmyslového areálu vysokých pecí vítkovických železáren.

Podnět k založení železáren ve Vítkovicích dal 9. 12. 1828 olomoucký arcibiskup Rudolf. První koksovna byla vybudována v roce 1831, první vysoká pec na koks byla zapálena v roce 1836, druhá v roce 1838. Provoz je od roku 1998 zastaven.

Areál je od roku 2002 národní kulturní památkou a aspiruje spolu s dalšími částmi dolu na zapsání do seznamu UNESCO. Rozhodnutí by mělo padnout v roce 2010. Loni byly vítkovické železárny přidány jako první česká památka do nově vznikajícího seznamu Evropského kulturního dědictví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 42 mminutami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 4 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 19 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026
Načítání...