Praha – Vše začalo v 70. letech chutí poznávat umění i za oficiální zdí a návštěvou u Jana Zrzavého, do jehož ateliéru režisér Jaroslav Brabec nakoukl ještě jako student FAMU. Od té doby, za více než třicet let, zachytil Brabec na svých fotografiích bezmála tři stovky výtvarných umělců. Portréty Jana Zrzavého, Josefa Sudka, Kamila Lhotáka, Jiřího Koláře, ale i mladší generace výtvarníků vystavoval na jaře tohoto roku v Brně. Nyní mohou tváře těch, které většinou znají hlavně podle jména, vidět zájemci ve výstavní síni v Rytířské ulici v Praze.
Sto osmdesát pět velkoformátových černobílých portrétů, momentek a dokumentárních snímků zachycuje nejvýznamnější osobnosti českého výtvarného života od 70. let do současnosti. „V mém archivu je asi dvě stě padesát autorů, tak na sto dvacet z nich mám velmi silné vzpomínky. Řada z nich je mými přáteli dodnes,“ uvedl Brabec.
První byla návštěva u Jana Zrzavého
Studenta FAMU lákalo poznávat víc, než bylo v 70. letech dostupné, nebo i povolené. „Můj přednášející profesor František Dvořák mě vzal na návštěvu k Janu Zrzavému, pak ke Kamilu Lhotákovi a postupně jsem začal objevovat i další lidi, kteří byli za oficiální zdí,“ vzpomíná Brabec.
Začal navštěvovat ateliéry umělců, v nichž mnohdy vznikla přátelství. „Měl jsem chuť poznávat umění i z jiné stránky, méně oficiální, a jiným způsobem než navštívit umělce přímo v ateliérech se práce vidět nedaly,“ uvedl Brabec.
Po otevření hranic na začátku 90. let se s fotoaparátem vydal do zahraničí, za umělci-emigranty, kteří se zpátky do České republiky nevrátili ani po sametové revoluci. Zachytil portréty i umělců mladší generace – Davida Černého, Josefa Bolfa nebo Jakuba Špaňhela.
Z Česka až na kraj světa
Brabcovy velkofomátové fotografie byly nejprve pod názvem Orbis Artis vystaveny v dubnu 2008 v brněnském Domě pánů z Kunštátu. Část z nich byla poté umístěna v nádraží na Ostravě a nyní před zimou doputovala výstava do Prahy. Během příštího roku by se měla představit v Bruselu a dalších českých centrech v zahraničí.
