Oprava Státní opery je u konce. Brzy se začnou stěhovat umělci, otevře se v lednu

Generální rekonstrukce budovy Státní opery v Praze, která stála 1,3 miliardy korun a trvala necelé tři roky, je u konce. Po kolaudaci, která začala 5. prosince, nyní Národní divadlo oficiálně převezme stavbu od firmy Hochtief CZ a do nových prostor se začnou stěhovat umělci. Státní opera se otevře na začátku ledna.

„K předání stavby od zhotovitele zpět Národnímu divadlu dojde až po doručení rozhodnutí o kolaudaci. To předpokládáme v nejbližších pracovních dnech,“ řekl v neděli mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk. Původně mělo divadlo převzít stavbu už v neděli, avšak vzhledem k tomu, že není pracovní den, stane se tak podle něho formálně až po víkendu po doručení o kolaudaci do datové schránky.

Státní opera se slavnostně otevře 5. ledna, přesně 132 let od svého prvního otevření. Zahajovací operní koncert nazvaný Státní opera v proměnách času (1888-2018) v režii Alice Nellis provede diváky po historii čtyř zdejších operních souborů.

Cenu oprav navýšila točna a vzduchotechnika

Původní odhad nákladů rekonstrukce byl přibližně 900 milionů korun, cena ale vzrostla na 1,3 miliardy korun včetně DPH. Důvodem byla hlavně změna technologie jevištní točny za 115 milionů a rekonstrukce vzduchotechniky.

Během kolaudace stavaři předložili dokumenty například o revizi elektroinstalace, kontrolní zprávy o funkčnosti výtahů a technologických celků, dokumentaci o měření hluku v interiéru a exteriéru, revizi hromosvodů, rozbor vody či protokol z topné a tlakové zkoušky. Kontrolována byla i bezpečnostní opatření, protipožární zařízení či únikové východy. Ke stavbě se vyjádřili také zástupci hygienické stanice či památkové péče.

Nahrávám video
Prohlídka Státní opery
Zdroj: ČT24

Jeden z nejkrásnějších operních domů v Evropě

Historická budova byla postavená na konci 19. století jako Nové německé divadlo. Státní opera je považována za jeden z nejkrásnějších operních domů v Evropě s vynikající akustikou a bohatou malířskou a sochařskou výzdobou.

Komplexnější opravou prošla budova naposledy na přelomu 60. a 70. let minulého století. Při nynější generální rekonstrukci, která začala v březnu 2017, dostala například nové jevištní technologie či moderní zkušebny. Opravou prošly baletní, orchestrální i sborový sál a zázemí umělců. Přibyla křesla, která nyní obsahují individuální titulkovací zařízení, nová bude i opona.

Po slavnostním otevření se v lednu do Státní opery vrátí v novém obsazení oblíbená inscenace z loňského roku Fidelio či opera Madama Butterfly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...