Ohrožená architektura Mosulu našla azyl v galerii Akademie věd

Nahrávám video

Ohroženou architekturu města Mosulu dokumentuje výstava v galerii české Akademie věd. Její Orientální ústav dokumentuje od roku 2015 architektonické památky severoirácké metropole, které poškodili nebo úplně zničili bojovníci takzvaného Islámského státu. Výstava ukazuje první výsledky projektu českých historiků a archeologů.

Islámský stát okupuje Mosul od června 2014. Před válkou patřilo město k památkově nejhodnotnějším střediskům Blízkého východu. Kulturní ztráty od roku 2015 mapuje projekt Orientálního ústavu Akademie věd.

Z dat, která máme k dispozici, víme, že bylo zničeno minimálně 47 objektů, převážnou většinu, více než 40, představují muslimské památky, pár památek je křesťanských.
Ondřej Beránek
Orientální ústav

Cílem projektu je shromáždit co nejvíce materiálů o zničených památkách, především hrobkách a mešitách. „Jedním z našich hlavních zdrojů jsou satelitní snímky, které získáváme z amerických špionážních družic. Dalším velkým zdrojem jsou po celém světě roztroušené soukromé kolekce amatérských fotografií,“ vysvětlil ředitel Orientálního ústavu Ondřej Beránek, jak vědci potřebné informace získávají.

Návštěvníkům galerie představují historický, architektonický a urbanistický vývoj Mosulu na devíti panelech. „Některé jsou připraveny tematicky, pojednávají například o architektuře vrcholného nebo pozdního středověku, máme speciální panel pro křesťanskou architekturu,“ prozradil o výstavě vědecký pracovník Orientálního ústavu Miroslav Melčák. Některé objekty si zájemci mohou doslova ‚obejít' pomocí tabletu a prohlédnout si tak všechny detaily.

Klášter sv. Eliáše, jeden z nejstarších křesťanských klášterů v Iráku, který zničili radikálové Islámského státu
Zdroj: ČTK/AP/Maya Alleruzzo

Výsledky svého projektu je Orientální ústav připravený poskytnout institucím, které se v budoucnu zapojí do poválečné obnovy Mosulu. Zatím je do konce března představuje návštěvníkům galerie Akademie věd.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
před 9 hhodinami

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 22 hhodinami

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
11. 9. 2026

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.