Brno – Dva zakladatele moderní architektury na našem území – Jana Kotěry a Dušana Jurkoviče, které spojuje inspirace lidovým umění – představí poprvé nová výstava Moravské galerie v Brně. Dílo Jana Kotěry přibližuje instalace v brněnské Jurkovičově vile.
Ohlasy lidového umění: Kotěra na návštěvě u Jurkoviče
„Oba dva se inspirovali lidovým uměním. Dušan Jurkovič se přímo v tomto prostředí narodil a také jeho tvorba je ovlivněna lidovou tvorbou přímo srdečně. Jan Kotěra, rodák z Brna, byl naopak odchovaný městem, nicméně během svých studií ve Vídni v ateliéru Otto Wagnera se setkal s různými moderními postupy a jedna z věcí, které Otto Wagner učil své studenty, bylo poznávat lidové umění a čerpat z něho,“ uvedla k spjatosti obou architektů s lidovou tvorbou kurátorka výstavy Martina Lehmannová.
A tak se najednou po roce 1900 objevili na scéně české a moravské architektury dva tvůrci, kteří přinesli lidové umění do „vysokého“. „Kotěra se snažil v pražském prostředí vytvořit jakousi národní podobu toho, jak by mělo vypadat národní umění. Odmítal historizující styly a právě lidová tvorba měla být novou podobou umění,“ vysvětlila kurátorka.
„Nejčistším vzorem, v němž se inspiroval lidovým uměním, je asi Trmalova vila v Praze, řadu lidových prvků můžeme také najít v interiéru Národního domu v Prostějově. K inspiraci lidovou tvorbou se vrátil i po první světové válce a za zmínku z této etapy stojí rekonstrukce Rýdlova domu v Dobrušce,“ doplnila několik příkladů.
GALERIE
Plaketa - Stanislav Sucharda (návrh reliéfu) Josip Plečnik (návrh montáže), Franta Anýž (realizace), 1900 zdroj: Archiv Moravské galerie v Brně
Část výstavy je umístěna v přijímacím salonu Jurkovičovy vily, kterou architekt sám vnímal jako výstavní pokoj, kde se návštěvníci měli seznamovat s podobou moderního bydlení ve formě zařízeného pokoje. „Z tohoto konceptu jsme vyšli a každý rok bychom tu chtěli představit jiný nábytkový soubor,“ prozradila Lehmannová.
Nyní je v pokoji vystaven Kotěrův nábytek pro jídelnu Franty Anýže z roku 1907. „Anýž byl cizelér, který spolupracoval i s dalšími umělci, mimo jiné s Dušanem Jurkovičem. Na výstavě jsou i plakety, které pro ně odléval. Spolupráce Josipa Plečnika, Franty Anýže a Stanislava Suchardy je zhmotněna v jedné z nich, kterou uchovává ve svých sbírkách Moravská galerie, a to, že jde o dílo těchto tří umělců, se podařilo zjistit až při přípravě výstavy,“ přidala zajímavost kurátorka.
V prvním patře, v prostorách bývalého Jurkovičova ateliéru, pak Kotěrovu tvorbu dokumentují kresby, fotografie staveb a jejich interiérů. Na výstavě nazvané Jan Kotěra – Ohlasy lidového umění. Po stopách moderny je poprvé srovnána tvorba dvou nejvýznamnějších architektů první čtvrtiny 20. století u nás, zakladatele české moderní architektury Jana Kotěry a zakladatele moderní architektury na Slovensku a tvůrce svébytného architektonického proudu na Moravě Dušana Jurkoviče. Oba se znali, ovšem jejich přístup k lidové tradici a uměleckému řemeslu se lišil.
Rozhovor s Martinou Lehmannovou (zdroj: ČT24)
O jejich potkávání kurátorka Martina Lehmannová prozradila: „Kotěra znal Jurkoviče od jeho první významné stavby, Pusteven na Radhošti. Na tuto realizaci napsal kritiku, která může působit částečně jako oslavná, částečně jako téměř sžíravá, protože Jurkoviče ohodnotil jako novou naději, která nicméně podle něho z lidového umění čerpala až příliš otrocky. Ale celou ji zakončil nadšeným závěrem, kdy se snažil Jurkoviče vyprovokovat k další, již více akademicky orientované tvorbě. V roce 1902, když Jurkovič stavěl lázně v Luhačovicích, už Kotěra napsal velmi pozitivní recenzi realizace. Snažil se Jurkoviče podpořit v uměleckých snahách i v tom, aby byl schopný projekt dokončit. A do třetice – když Jurkovič dostavěl svou brněnskou vilu, byl to skutečně obrovský hit. I Kotěru nesmírně zaujala a svým studentům na Uměleckoprůmyslové škole v Praze dokonce zadal jako téma klauzurních prací dům z korku. Na návrzích, které se dodnes dochovaly, můžeme vidět, že někteří studenti se velmi drželi Jurkovičova vzoru.“
Výstava, která je součástí prohlídky celé Jurkovičovy vily, potrvá do 30. září 2012.