Paříž - Z bicepsů námořníků a vězňů zamířilo tetování do sálů prestižního pařížského muzea Quai Branly. Tamní kurátoři připravili výstavu, která ukazuje, že tetování je svébytnou součástí lidské kultury. Mezi výjimečné umělce tetování zařadili také jednoho z nejznámějších českých tatérů Lukáše Musila alias Musu. Podívejte se na galerii:
OBRAZEM: Tetování je svébytnou součástí lidské kultury
Tetování se přelévají přes celá záda i přes oceány. Podle kurátorů výstavy byla lidská kůže uměleckým plátnem odedávna a prakticky na všech kontinentech. „Nemáme sice všechny vědecké důkazy, ale věříme, že se tetovalo na celé planetě. Že je to stejně přirozené gesto jako zpívat, mluvit nebo kreslit,“ říká kurátorka výstavy Anne.
Pařížská výstava poprvé prezentuje tetování coby svébytné moderní umění, nikoliv jako okrajový příspěvek ke studiu zvyků a mravů v různých koutech světa. Proto se v Musée du quai Branly klade velký důraz na mladé umělce, včetně Čecha Musy. Velmi osobní tetování vytvořil na například na těle mladého Francouze Marka, který má úzkou vazbu na Prahu a na cirkus La Putyka. Poprvé se v Čechách objevil deset dní po smrti matky.
Podívejte se na video:
3 minuty
Výstava tetování v prestižním Quai Branly v Paříži
„Potřeboval jsem najít svůj způsob, jak se s matčinou smrtí vyrovnat. A napadlo mě, že si nechám vytetovat něco, co by vyprávělo o mojí rodině,“ vypráví cirkusový umělec Marc Brillant příběh svého tetování. S Musou si ihned padli do oka. Každá linie tetování pak znamená něco osobního: symbol DNA, skvrny představující rakovinu v rodině, oblíbená matčina věta. Po pěti hodinách tetování se Markovi ulevilo.
„Brečel jsem, nestydím se to říct. A jako by ta terapie opravdu fungovala, na konci se něco uvolnilo. Cítím se lépe. A mám teď na sobě svůj genealogický strom,“ říká Marc. S Musou, který se dnes již věnuje spíše malbě než tetování, je pořád v kontaktu. Právě úzká vazba mezi tatérem a tetovaným je i podle kurátorů výstavy základem úspěchu.
Výstava tetování v Quai Branly je k vidění do poloviny října.
