OBRAZEM: Tetování je svébytnou součástí lidské kultury

Paříž - Z bicepsů námořníků a vězňů zamířilo tetování do sálů prestižního pařížského muzea Quai Branly. Tamní kurátoři připravili výstavu, která ukazuje, že tetování je svébytnou součástí lidské kultury. Mezi výjimečné umělce tetování zařadili také jednoho z nejznámějších českých tatérů Lukáše Musila alias Musu. Podívejte se na galerii:

Tetování se přelévají přes celá záda i přes oceány. Podle kurátorů výstavy byla lidská kůže uměleckým plátnem odedávna a prakticky na všech kontinentech. „Nemáme sice všechny vědecké důkazy, ale věříme, že se tetovalo na celé planetě. Že je to stejně přirozené gesto jako zpívat, mluvit nebo kreslit,“ říká kurátorka výstavy Anne.

Pařížská výstava poprvé prezentuje tetování coby svébytné moderní umění, nikoliv jako okrajový příspěvek ke studiu zvyků a mravů v různých koutech světa. Proto se v Musée du quai Branly klade velký důraz na mladé umělce, včetně Čecha Musy. Velmi osobní tetování vytvořil na například na těle mladého Francouze Marka, který má úzkou vazbu na Prahu a na cirkus La Putyka. Poprvé se v Čechách objevil deset dní po smrti matky.

Podívejte se na video:

3 minuty
Výstava tetování v prestižním Quai Branly v Paříži
Zdroj: ČT24

„Potřeboval jsem najít svůj způsob, jak se s matčinou smrtí vyrovnat. A napadlo mě, že si nechám vytetovat něco, co by vyprávělo o mojí rodině,“ vypráví cirkusový umělec Marc Brillant příběh svého tetování. S Musou si ihned padli do oka. Každá linie tetování pak znamená něco osobního: symbol DNA, skvrny představující rakovinu v rodině, oblíbená matčina věta. Po pěti hodinách tetování se Markovi ulevilo.

„Brečel jsem, nestydím se to říct. A jako by ta terapie opravdu fungovala, na konci se něco uvolnilo. Cítím se lépe. A mám teď na sobě svůj genealogický strom,“ říká Marc. S Musou, který se dnes již věnuje spíše malbě než tetování, je pořád v kontaktu. Právě úzká vazba mezi tatérem a tetovaným je i podle kurátorů výstavy základem úspěchu.

Výstava tetování v Quai Branly je k vidění do poloviny října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
před 15 hhodinami

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...