Obraz Josefa Čapka v Londýně překonal očekávání

Londýn - Za více než dvojnásobek odhadní ceny se v londýnské aukční síni Sotheby's vydražil oboustranný obraz od českého malíře Josefa Čapka z roku 1915. Prodal se za 265 250 liber, tedy zhruba 7,8 milionu korun. Na přední straně obrazu je olejomalba Kubistická krajina, zatímco na rubu je malba ženy nazvaná Rozjímání. Odhadní cena byla 80 tisíc až 120 tisíc liber.

„Jde o výjimečné dílo, takhle raný Čapkův obraz se v aukci dlouho neobjevil. Navíc oba obrazy jsou zajímavé, není to tak, že by jeden byl namalovaný na rubu druhého,“ uvedl šéfredaktor časopisu Art&Antiques Jan Skřivánek. Vysvětlil, že oboustranný obraz může být výsledkem nedostatku malířského plátna.

Takové dílo se na českém trhu dlouho neobjevilo

Obraz prodávali potomci českého spisovatele Emila Synka, který jej koupil začátkem třicátých let v Praze. Synek později z Československa emigroval. Jiný podobný Čapkův obraz, také z jeho raného období, se dražil před dvěma lety v Sotheby's, kdy velkou kolekci děl moderního českého umění prodávali manželé Hascoeovi. Plátno Námořník a Fantomas z let 1917 až 1920 se vydražilo za téměř 13 milionů korun.

Rekordní cenu za Čapkovo dílo na tuzemských aukcích drží už pět let obraz Děvče v růžových šatech, který se prodal za 12 milionů korun. Skřivánek však doplnil, že tak kvalitní dílo, které se nyní vydražilo v Londýně, se na českém trhu dlouho neobjevilo a pravděpodobně by se v domácí aukci prodalo i dráž.

Josef Čapek / Děvče v růžových šatech
Zdroj: ČT24/Společnost bratří Čapků

„Vypadá to, že se o londýnské aukci dozvěděli čeští znalci a sběratelé a obraz může skončit rovnou v nějaké sbírce,“ uvedl v narážce na to, že díla vydražená v zahraničních aukcích se často záhy dostávají do dražeb v Česku, tedy jsou nakupována jen jako investice s cílem znovu je brzy a lépe prodat.

Není však pravděpodobné, že by dnes dosažená cena mohla mít vliv na ceny Čapkových děl na českém trhu, domnívá se Skřivánek. Poslední dva až tři roky ceny těchto děl stagnují. Do roku 2009 se do aukce dostal asi jeden, dva obrazy ročně, od roku 2010 je ročně na trhu kolem šesti maleb, které se sice prodají, ale vyšších cen než dříve nedosahují.

Mezi 444 uměleckými díly, které se dnes v Sotheby's v rámci dražby impresionistického a moderního umění prodávají, byl i obraz Františka Kupky Le Bois (Les) z roku 1907, který si našel kupce za 16 875 liber (496 tisíc korun). I tento nevelký kvaš překonal odhadní cenu, která činila 8 000 až 12 tisíc liber. Během hlavní části aukce impresionistického a moderního umění se v Sotheby's v úterý večer prodala díla celkem za 104 miliony liber (přes tři miliardy korun). Hvězdou večera byl obraz Pabla Picassa Sedící žena u okna, který si našel kupce za 28,6 milionu liber (takřka 846 milionů korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 19 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 20 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 22 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...