Občanská aktivita zachraňuje kostel

Skoky - Skocké kulturní léto, které se letos o prázdninách poprvé konalo na jednom z nejznámějších mariánských poutních míst, přilákalo k návštěvě vzácného kostela Navštívení Panny Marie třikrát více lidí, než kolik jich kostel navštívilo v průběhu celého loňského roku. Zdevastovanou barokní památku vidělo přes 1 600 lidí, proto se akce zopakuje příští rok a měla by se rozšířit o filmové projekce.

Kromě série koncertů ve prospěch záchrany kostela určitě pomohlo i to, že kostel byl od začátku prázdnin zpřístupněn téměř každý den. Součástí některých prohlídek byl i výklad průvodce o historii kostela a jeho okolí. Zájemci se dostali do podzemí stavby i do věží, poznamenal Jiří Schierl ze sdružení Pod střechou, které o záchranu kostela usiluje. „Tečkou za letošní sezonou bude páteční noční prohlídka kostela. K vidění bude i kopie údajně zázračného obrazu Panny Marie Pomocnice ze Skoků, lidově nazývaný panenka skákavá,“ uvedl Jiří Schierl.

V letním období pracovali dobrovolníci především na úpravách okolí kostela a na přípravách poutní cesty, která má v budoucnu spojit Skoky s klášterem v Teplé. Právě premonstráti z Teplé jsou dosud vlastníky skockého kostela. Církvi ale peníze na záchranu poutního kostela ve Skokách nezbývají, konstatoval Schierl. „Snažíme se proto jít cestou získávání dotací od státu a oslovujeme i sponzory,“ dodal.

Kostel nepoškodil jen zub času, na stavu památky u zaniklé obce Skoky se podepsali zloději kovů, kteří zničili chrámové věže. Od roku 2006 už bylo vynaloženo na záchranu stavby přes 1,3 milionu korun. Z toho milion tvořil příspěvek státu a kraje, finanční dary představovaly zhruba 240 000 Kč a příspěvek premonstrátů přes 63 000 Kč. „Další dotace od státu čekáme letos na podzim,“ konstatoval Schierl.

Kostel Navštívení Panny Marie, vybudovaný v letech 1736 až 1738, vznikl na místě původní staré kaple. Osada vznikla v 18. století u kostela. Ještě na počátku 20. století stálo ve Skokách 26 domů se 144 obyvateli, jednotřídkou, farou a mlýnem. Obec připomíná jen několik polorozbořených hospodářských stavení a hřbitov.

Poutní kostel ve Skocích
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 9 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 10 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...