Dominantní role přírody, venkovské prostředí a mezilidské vztahy jsou poznávacími znameními filmů Bohdana Slámy. Všechno zmíněné platí i pro jeho nejnovější počin Sucho, který se momentálně promítá v kinech. Sláma drama z prostředí českých zemědělců natočil podle vlastního scénáře. V Interview ČT24 zmínil, že se snažil o nejednostranný pohled na komplexní problematiku soužití člověka a krajiny. A chtěl upozornit, jak důležitá pro nás půda je.
O půdě se dobře diskutuje v kavárně, ale zkuste vypěstovat záhon mrkve, říká režisér Sláma
Interview ČT24 s Bohdanem Slámou (zdroj: ČT24)
Film Sucho, natočený v koprodukci České televize, se odehrává na poli dvou rozdílných přístupů k životu i k půdě. Zatímco pro hrdinu Viktora je půda jen nástrojem pro dosažení zisku bez ohledu na ekologické dopady a dlouhodobou udržitelnost, jeho soused Josef vede proti Viktorově agropodniku donkichotský boj a na svém malém statku se snaží hospodařit jako ekofarmář. V hlavních rolích se představují Marek Daniel a Martin Pechlát.
„Naše životy a naše bytí jsou propojeny se životem krajiny, je důležité, jaké máme my mezi sebou vztahy, a také uvědomění, jak jsme vlastně v krajině maličcí a jak jsme na ní závislí,“ vyzdvihuje Bohdan Sláma, co by si měl divák z filmu Sucho odnést.
Extrémní postoje jsou špatně
Lokace pro natáčení našel štáb ve fotogenické oblasti u Kyjova, v takzvaném Moravském Toskánsku. Diskusi o filmu vedli tvůrci i s místním farmářem, u něhož natáčeli. „Nechtěl jsem se na ten problém dívat jednostranně. Spíše chápat celou problematiku, která je komplexní, a je špatné, když v ní někdo zaujímá extrémní postoje,“ domnívá se Sláma. Na misku vah dává rozlehlé lány, kde není „kousek hmyzu, ptáci ani lidi“, oproti požadavku na dostupnost potravin.
Sám režisér se se svou rodinou přestěhovali na venkov, kde opravili rozpadající se stavení. Svou venkovskou zkušenost ale nechce přeceňovat. „Jsme vlastně městští lidé, kteří žijí na vesnici,“ přiznává. „Člověk k tomu spíš získává úctu a pochopení. V kavárně se o tom dobře mluví, ale zkuste vypěstovat záhon mrkve, zkuste chovat zvířata. Je důležité vědět, co pro nás půda je. Co znamená i pro naši budoucnost, když se jí nebudeme dobře věnovat,“ upozorňuje.
Trailer k filmu Sucho (zdroj: Bontonfilm)
Drama Sucho se dotýká řady silných témat. Kromě přírody a střetu životních filozofií také generačních problémů či umírání. „Smrti se všichni bojí a nějak se nám stalo, že se smrt společensky vyšťouchává na okraj, což způsobuje spoustu problémů,“ říká Sláma. „Způsob, jakým se umíme, nebo neumíme vyrovnat s touto situací, ovlivňuje další možnost života, protože když to (smrt) někdo nemá zpracované, jak v tom má žít? Kam život posune vědomí smrti, je podle mě klíčové téma pro nás všechny.“
Rád by natočil pohádku o hloupém Honzovi
Sláma – držitel Českých lvů za snímky Štěstí, Venkovský učitel a Bába z ledu – je jako filmař spojován právě především s tématy venkova a mezilidských vztahů. Ale nebojí se vykročit jiným směrem. Jeho předposlední titul Krajina ve stínu měl sice v názvu krajinu a odehrával se na vsi, ale šlo o Slámův první historický film. Drama o soužití Čechů a Němců za druhé světové války a těsně po jejím skončení natočil černobíle.
Zmínil také, že by chtěl jednou režírovat pohádku. Zajímá ho prý hloupý Honza. Zároveň přiznává, že zatím nepřišel na to, jak takový příběh uchopit, dokonce by byl raději, kdyby zfilmoval cizí scénář. Takovou výjimku udělal už ve zmíněné Krajině ve stínu.
Pohádku považuje Bohdan Sláma za vrcholný filmový žánr, stejně jako komedii, kterou je podle něho rovněž těžké udělat tak, „aby nebyla blbá“. S komediálními počiny má režisérsky zkušenost „jen“ coby režisér satirického seriálu Kancelář Blaník.