Praha – „Je třeba, aby politici deklarovali vůli něco změnit, poučit se třeba i ze zahraničí a najít vhodný systém, částečně nezávislý na politickém rozhodování, jak město řídit,“ shrnul historik umění Dan Merta, mluvčí Iniciativy za novou Prahu, základní kroky, které by vedly k řešení problémů pražského urbanismu a architektury. Občanská iniciativa, v níž jsou zastoupeni architekti, urbanisté, vědci či publicisté, vznikla před pěti měsíci, kdy se na magistrát hlavního města obrátila otevřeným dopisem. Ze strany radních cítí podle Mertových slov nyní chuť ujasnit si architektonickou a urbanistickou vizi Prahy. Zapojit se do jejího načrtnutí může i kdokoli z veřejnosti, komu podoba hlavního města není lhostejná.
„Mysleli jsme, že to půjde rychleji, ale bohužel to jde pomaleji, než bychom si přáli a než by Praha potřebovala,“ rekapituloval pětiměsíční činnost iniciativy Merta. Jednání s radními zkomplikovaly povolební tahanice na magistrátu, nicméně červnová schůzka prý ukázala, že politici jsou přístupní změně a ochotní diskutovat o koncepčních krocích a představách odborníků.
„Praha nemá vizi, a to nám přiznali i radní, jak budovat fungování města do budoucnosti, jak řešit vztahy s Národním památkovým ústavem, památkáři apod. Tady nefunguje řízení, to je největší problém,“ domnívá se Merta. Dodává, že iniciativa nemá v úmyslu rozebírat konkrétní případy, jako například rozhodnutí o demolici stadionu Štvanice nebo domu na Václavském náměstí, které aktuálně hýbou žlučí pražské veřejnosti. „Nám jde o systémové změny, takové, aby v budoucnosti nedocházelo právě k těmto problematickým rozhodnutím,“ vysvětluje Merta.
"Praha potřebuje…
… zakotvit v budoucnosti Evropy, ujasnit si, jaké je její místo. Zda bude jen turistickým centrem nebo kulturní metropolí nebo městem studentů. Praha vůbec neví, kam chce směřovat, na to dvacetiletý vývoj zatím nedal odpověď." /Dan Merta, mluvčí Iniciativy za novou Prahu/
Iniciativa je „pouze“ iniciátorem změn – například formou diskusí o ustavení funkce hlavních architektů nebo míře zhlížení se v zahraničních městech –, jejich realizace ale záleží na politické vůli. „Standardně to tak probíhá i venku,“ upozorňuje Merta, „město se může radit s nevládními organizacemi, jak se rozvíjet, my mu můžeme dávat určité návrhy, přinášet názory, ale úkoly musí zodpovědným orgánům zadat Praha.“
Označit nejpalčivější problémy urbanistického rozvoje mohou iniciativě pomoci i sami Pražané prostřednictvím anketní inventury Pražská abeceda. Příspěvky, jež se na této stránce objeví, zohlední podle Merty iniciativa následně v analýze, kterou předloží městu. Setkat se s radními by se měli její zástupci opět v září.
Urbanistickému směřování hlavního města se pravidelně věnuje také diskusní cyklus Jaká je vize Prahy, který připravuje Centrum současného umění DOX. Debaty odborníků i zastupitelů zprostředkoval v přímém přenosu také web ČT24, záznamy najdou zájemci zde: Identita Prahy a Veřejný prostor a centrum Prahy (5. 3.); Praha vlídná?! (15. 5.); Praha - centrum vzdělanosti (19. 6.)
