Nominace na Cenu Jiřího Ortena: Dnešní ženy a babička

Drásavý román o dnešní ženě, básnický záznam současného světa a invenční žánrová koláž o babičce. Těmito slovy představuje Cena Jiřího Ortena finalisty, mezi nimiž se rozhodne o nejlepší loňské knize od autora do třiceti let. Trojice nominovaných, tedy Lucie Faulerová, Emma Kausc a Ondřej Macl, představí svá díla 2. května na autorském čtení v pražské Literární kavárně Řetězová. Jméno laureáta bude oznámeno 10. května.

Tři finalisty mezi mladými talentovanými autory vybírala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů z jednadvaceti přihlášených titulů. Všichni vybraní literáti zaujali žánrovým debutem.  

„Porota se letos z přihlášených titulů rozhodla nominovat jednu knihu prozaickou, jednu básnickou a jednu na pomezí literárních druhů,“ uvedla předsedkyně poroty, lingvistka a básnířka Olga Stehlíková.

Teprve devatenáctiletá básnířka píšící pod pseudonymem Emma Kausc oslovila porotce básnickou sbírkou Cykly. „Je pozoruhodná svou asociativní metaforikou,“ upozorňuje Stehlíková.

Za pozornost stojí také románová prvotina Lucie Faulerové Lapači prachu, za niž byla její autorka také nominována v kategorii nejlepší próza v letošních cenách Magnesia Litera. „Řemeslně zdařilý román, v němž mladá prozaička ukazuje, jak originálně je možné si pohrávat s rolí vypravěče i ústřední figury a výměnami jejich partů,“ zhodnotila Stehlíková.

Výběr uzavírá pozoruhodná kniha Ondřeje Macla s názvem Miluju svou babičku víc než mladé dívky, podle Stehlíkové jde o „žánrově pomezní, jazykově i myšlenkově pestrý portrét“.

Cena Jiřího Ortena je určena autorovi prozaického či básnického díla napsaného v českém jazyce, v době vydání díla nesmí být literátovi více než třicet let. Vítěz 31. ročníku získá odměnu ve výši 50 tisíc korun od pražského magistrátu a také možnost měsíční tvůrčí rezidence v Berlíně.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 10 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 10 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 12 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 15 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 21 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...