No aneb Jak (dobře) prodat prezidenta

Píše se neklidný rok 1988, totalitní Chile stojí na historické křižovatce a přemýšlí o své budoucnosti. Ve všelidovém referendu se bude rozhodovat o tom, zda zemi dál despoticky povede vláda vojenské junty generála Augusta Pinocheta Ugarteho, a na dalších osm let tak bude temně vymalováno, nebo zda se demokratické strany dokáží efektivně spojit a přesvědčit národ, aby vykročil na cestu ke svobodě. Mají na to denně patnáct minut televizního vysílání a nutně potřebují najít profíka na prezentaci a komunikaci, který by jim je pomohl efektivně naplnit tak, aby oslovili sympatizanty a nerozhodnuté a přesvědčili je, aby řekli Pinochetově diktatuře No!

Na tuhle chilsko-francouzsko-americkou dobovku lze pohlížet buď jako na politické dokudrama z doby, kdy se v Chile začal lámat chleba (v daných zeměpisných šířkách spíše obilné placky), nebo jako na volně převyprávěnou případovou marketingovou studii, zaměřenou na vedení opoziční předvolební kampaně v totalitním prostředí.

Třetí a realitě nejbližší varianta je, že tu režisér Pablo Larraín mixuje obě tyto polohy, a natáčí je pro zvýšení autentičnosti v archaické VHS kvalitě, na které jsou zachovány i dobové záznamy. Chvíli si na tenhle záměrně nedokonalý vizuál, pořízený analogovými kamerami, sice musíte zvykat, ale dá se to ustát a hlavně je navozen pocit autentické jinakosti, který může podprahově docela fungovat, když se mu nebudete moc vzpírat a vyjdete mu alespoň trochu naproti. To ostatně musíte učinit v případě celého opusu, který zřejmě nebude trhat rekordy v návštěvnosti multiplexů, neboť ani není určen většinovému, mainstreamovému publiku, ale spíše klubovému, artovému a odborně daným směrem zaměřenému auditoriu.

Ústřední postavou v zásadě nedějového záznamu volební kampaně je mladý reklamní kreativec René Saavedra, který se marketingové triky vyučil ve Spojených státech a teď se na něj koalice šestnácti opozičních stran sdružených v hnutí No obrátila, aby dodal jeho prezentaci šťávu a drive. A obrátila se správně, neboť právě tohle René umí!

Všem bylo jasné, že vybrané pochmurné portréty obětí a slogany typu „Za svobodné volby – volte Ne!“ nikoho extra nepřesvědčí. Ale stejně měli konzervativní politici, přivyklí stávajícím prezentačním stereotypům, kopřivku z toho, jak šmahem René nahradil kriticky ponuré obrazy despotického Pinochetova vládnutí (kterými chtěli tradičně neúčinně masírovat své publikum) odlehčeným, vlídnějším a barevnějším konceptem, vyjádřeným novým sloganem „Chile, radost přichází!“. Preference se začaly hýbat, Pinochetovi experti znepokojeně vrtět a papaláši z demokratické koalice větřit vítězství, protože Reného pestrobarevná, nekonfliktní prezentace začala bodovat…

  • No zdroj: Artcam http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4705/470456.jpg
  • No / Gael García Bernal zdroj: Artcam http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4705/470445.jpg
  • No / Gael García Bernal, Antonia Zegersová zdroj: Artcam http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4705/470438.jpg
  • No / Alfredo Castro zdroj: Artcam http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4705/470453.jpg

A přestože dnes víme, jak to tehdy všechno nakonec dopadlo, je docela zajímavé sledovat tohle věcně prezentované, ale skryté propagandistické zázemí, z něhož dirigenti zákulisí promyšlenými tahy upevňují své pozice a ničí soupeře. René to činí s nadhledem profesionála, který umí prodávat ideje, stejně jako Coca-Colu.

Jeho figuru ztvárnil neokázale, civilně a sympaticky mexický import Gael Garcia Bernal, který ji dokázal docela věrohodně postupně posunovat z roviny čistě expertní a profesionální do roviny mravní a občanské. Pravda, všechno je tu hodně zjednodušené a někdy jen nahrubo nahozené (např. kontury Reného rodinného zázemí), ale tohle není primárně film o charakteru a motivacích ústředního hrdiny, ale o nemocné době, která (možná) dostane šanci na své uzdravení.

  • No / Gael García Bernal zdroj: Artcam
  • No / Gael García Bernal zdroj: Artcam

No je malý a navzdory několika davovým scénám spíše komorní, autentický snímek, který nás vrací do problematických „osmdesátek“ a jenž se propracoval až do oscarových nominací pro nejlepší neanglicky mluvený film. Jeho základ je konverzační, nikoli akční a řečeno marketingovou dikcí nám představuje demokracii a svobodu jako svébytný cool produkt, který je možné nabízet i v situacích, kdy není nikomu do smíchu, s laskavou vstřícností, nadhledem a úsměvem.

Tehdy, v roce 1988, to v Chile vyšlo. Možná by to mohlo vycházet i nám, kdybychom tenhle prezentační model vzali za svůj a učinili z něj leitmotiv naší často zbytečně antagonistické a složité komunikace.

NO. Chile/Francie/USA 2012, 118 min., české titulky, přístupný, 2D, DVD. Režie: Pablo Larrain. Scénář: Pedro Peirano, Antonio Skarmeta. Kamera: Sergio Armstrong. Hudba: Carlos Cabezas. Hrají: Gaeil García Bernal (René Saavedra), Alfredo Castro (Lucho Guzmán), Luis Gnecco (José Tomás Urrutia), Néstor Cantillana (Fernando), Antonia Zegersová (Verónica Carvajal). V kinech od 23. května 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRozčiluje mě způsob, jak se o homosexualitě mluví, říká spisovatel Maňák

Spisovatel a literární vědec Vratislav Maňák vydal knihu S Wittgensteinem v gay sauně. V sociologických reportážích sleduje místa ve střední Evropě spojená s gay kulturou. Zmiňuje brněnskou operu či vídeňské sauny, ale i píseň Lucie Bílé Láska je láska. „Dlouhodobě mě rozčiluje, jakým způsobem se o homosexualitě mluví. Nejde o to, že by nebyla veřejné téma, s ohledem na kulturní války je queer identita diskutovaná dost, ale způsob, jakým je diskutovaná, mi přijde hodně reduktivní, protože gaye buď démonizujeme, bagatelizujeme nebo litujeme. Já jsem chtěl ukázat gay identitu a gay kulturu v širší plastičnosti,“ vysvětluje.
před 9 hhodinami

Scorsese a DiCaprio točí v Česku, jsou dobrým PR pro filmové lokace

Martin Scorsese natáčí v Česku mysteriózní drama. Do hlavních rolí manželského páru obsadil Leonarda DiCapria a Jennifer Lawrenceovou. Přítomnost hvězdných jmen v tuzemsku poutá velkou pozornost. Zástupci českého filmového průmyslu míní, že filmaře ze světa do Česka přitahují lokace i profesionálové ve štábu, především ale filmové pobídky.
před 9 hhodinami

VideoO Oscara usilují i tvůrci česko-dánského dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi

Dvojice českých producentů v úterý odlétá do Los Angeles, kde se budou udílet ceny Oscar. Nominaci na zlatou sošku totiž získal česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Od premiéry na festivalu Sundance už posbíral po světě řadu trofejí, naposledy ho ocenila britská filmová akademie. Oscarovou kampaň vedou Češi s Dány intenzivně už od září. Podpořili ji i oba státní filmové fondy. Tvůrci jsou tak už půl roku stále na cestách, aby film dostali k co nejvíce členům americké akademie. V polovině února se účastnili oběda pro nominované na Oscara, který se konal v Beverly Hills. Film tak mohli představit i hollywoodské elitě. Na akci se potkali a mluvili třeba s hercem Leonardem DiCapriem nebo Ethanem Hawkem. Nominovaný dokument představili také režisérovi Stevenu Spielbergovi. O tom, zda film cenu získá, se rozhodne v noci z 15. na 16. března. Na snímku spolupracovala i Česká televize.
před 19 hhodinami

Český film je v dobré kondici, stačí jen trochu přidat, říká Bezděk Fraňková

Bývalá šéfka Státního fondu audiovize Helena Bezděk Fraňková získá letošního Českého lva za mimořádný přínos kinematografii. Cenu uděluje prezidium České filmové a televizní akademie. Odbornice na filmovou politiku, veřejné financování a mezinárodní audiovizi ji převezme 14. března na slavnostním večeru Českých lvů. Bezděk Fraňková v průběhu dvou dekád ve státní správě prosadila mimo jiné zavedení filmových pobídek, které do tuzemska lákají zahraniční štáby. Ty tu v posledních letech utrácejí miliardy korun.
9. 3. 2026

Česko na Eurovizi bude reprezentovat Daniel Žižka

Česko zná svého zástupce pro letošní ročník Eurovision Song Contest. Na jedné z nejsledovanějších hudebních soutěží světa bude se skladbou CROSSROADS Českou republiku reprezentovat Daniel Žižka, který patří k nejvýraznějším talentům nastupující hudební generace. Česká televize odvysílá přímé přenosy květnových semifinále na ČT2, finále pak na ČT1.
8. 3. 2026

Kniha o mediální češtině luští oříšek, jaké exemplární příklady jsou na vině

Lingvistka Lucie Jílková v knize Jak moc nás to posunulo? nabízí odpověď, jak jsou na tom s čistotou češtiny média. A nezní příliš lichotivě.
7. 3. 2026

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
6. 3. 2026

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
6. 3. 2026
Načítání...