Nizozemský architekt Crouwel v Praze ukazuje, jak vytvořit příjemnější město

Nahrávám video

Jak navrhnout veřejný městský a přepravní prostor tak, aby se v něm lidé cítili dobře, je aktuálním tématem pro architekty po celém světě. Pražská Galerie Jaroslava Fragnera představuje projekty nizozemského architektonického studia Benthem Crouwel, které patří mezi současnou špičku v oboru. Kromě projektování nových staveb se zaměřuje i na šetrnou přestavbu a rozšiřování těch starých, s ohledem na okolní městskou krajinu.

Zbourání hlavního nádraží v Rotterdamu z roku 1950 nesli místní těžce. Narůstající počet cestujících si ale vyžádal prostor šestkrát větší, dnes jím denně projde přes sto tisíc lidí. O víkendu se pod dominantní střechou konají koncerty i trhy.

„Rotterdam byl během druhé světové války vybombardován, a tak když vyjdete z nádraží, netušíte, kde je centrum. Ta střecha vás navede správným směrem,“ vysvětluje architekt Mels Crouwel, proč střechu tvoří obří „šipka“.

Nádraží v Rotterdamu
Zdroj: ČT24

Stavby nizozemských architektů mají minimum barev a používají hlavně přírodní hmoty jako dřevo, ocel nebo kámen, ale i speciální propustné materiály, které využívají denní světlo. „Použili jsme solární buňky, díky kterým na nástupiště prostupují zajímavé stíny. Střecha tak vytváří atmosféru. Takový přístup volíme u většiny projektů,“ uvádí Crouwel.

Třeba u projektu Městského muzea v Amsterdamu, které uchovává obrazy slavného místního velikána Van Gogha či díla Matisse nebo Pollocka, rozšířili budovu z 19. století o moderní křídlo. 

„Muzeum poznáte podle skleněných střech, kterými prostupuje denní světlo. Použili jsme je i u výstavní haly v nové budově. Střešní linii jsme zachovali u obou staveb. Jsou tu prvky, které mají kontinuitu,“ popisuje architekt.

Městské muzeum v Amsterdamu
Zdroj: ČT24

„Zajímavý terminál v Česku zatím chybí“

Sdílený veřejný prostor je klíčové téma architektů i v Česku. Úspěšně už začali rekonstruovat staré technické budovy a areály, nové využití našly například bývalé hutě v ostravských Dolních Vítkovicích. Místa městské přepravy ale na své nové projekty většinou ještě čekají.

„Víme sami, že v České republice se za posledních třicet let postavilo pár zajímavých mostů, ale zajímavý dopravní terminál vlastně kromě letiště žádný,“ říká Dan Merta, ředitel Galerie Jaroslava Fragnera.

Stopu nizozemského studia bude mít možná i Praha. Architekti momentálně soutěží o projekt rezidenčního areálu, který v příštích letech vyroste na místě nákladového nádraží Žižkov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 2 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
včera v 11:26

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Evropský pohled