Nikolaev: Legionáři pozdvihnou národní hrdost

Velký filmový projekt, který má připomenout hrdinství československých legionářů, by se měl v českých kinech objevit v roce 2017. Definitivní verze scénáře je podle režiséra Petra Nikolaeva hotová a natáčení začne ještě letos.

Je hned několik důvodů, proč si československé legie a jejich osudy na východní frontě za první světové války připomínat. „Chceme nejen připomenout hrdinství lidí, kteří před sto lety nasazovali životy, ale chtěli bychom pozvednout i národní hrdost a sebevědomí, protože jde o nejslavnější vojenskou kapitalou v moderní historii Československa a České republiky, na kterou by se mělo navazovat,“ domnívá se Nikolaev. K tématu má i osobní vztah – jeho dědeček byl legionář, popravený za heydrichiády.

„Jde o téma, o němž se ve společnosti všeobecně málo ví, a přitom obsahuje celou řadu hluboce lidských příběhů, obrovského hrdinství a přátelství, které je zejména v dnešní době třeba ukazovat,“ souhlasí i Petr Gazdík, místopředseda sněmovny, který spolu s předsedou dolní komory Janem Hamáčkem snímek zaštítili.

„Skromný velkofilm“

I když se drama vrací k dějinné kapitole, hrdinové budou smyšlení. Jejich fiktivní příběh prý už do definitivní verze scénáře sepsal Miroslav Oščatka. Nikolaev projekt připravuje čtyři roky, za tu dobu mimo jiné projel Transsibiřskou magistrálu, již legionáři v roce 1918 ovládli, a tím dopomohli k rychlejšímu konci války. Při natáčení v Čeljabinsku štáb zadržela ruská policie kvůli nepovoleným záběrům jedoucího vlaku. Z cesty má vzniknout televizní dokument. 

Republika by bez legionářů nevznikla, to říkal i T. G. Masaryk, a říkal také, že země, která si neváží svých hrdinů, je bude brzy potřebovat.
Petr Nikolaev

Rozpočet Legionářů činí sto milionů korun. „Říkám tomu skromný velkofilm, protože jsou filmy, jako Tmavomodrý svět nebo Bathory, které násobně překročily tuto částku,“ podotkl Nikolaev. Filmařům se podařilo shromáždit zhruba 70 procent rozpočtu, snímek vzniká mimo jiné s přispěním České televize. Fanoušci jej mohou podpořit koupí Leigokalendáře, který vznikl jako doprovodný projekt. Nafotit se pro něj na připomínku bratrů legionářů nechali herečtí bratři, například Václav a Saša Rašilovi nebo Jiří a Lukáš Langmajerovi.

Tvůrci doufají, že drama s názvem Legionáři – sibiřská anabáze uvedou do kin v příštím roce, na který připadá stoleté výročí bitvy u Zborova, významné právě zapojením československých jednotek. 

  • Legie v Rusku byly jednotky složené z dobrovolníků, kteří se hlásili do carské armády a vytvořili Českou družinu. Ta se postupně přeměnila v Československé vojsko na Rusi o síle tří divizí. Legionáři se vyznamenali zejména v bitvách u Zborova a Bachmače proti rakousko-uherským a německým vojskům. Převzali kontrolu nad Transsibiřskou magistrálou, kterou drželi v bojích proti Rudé armádě i s pomocí 63 vlaků o 40 vagonech. Do vlasti se vrátili po strastiplném putování na lodích plujících z Vladivostoku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 4 mminutami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 11 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 12 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 14 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
včera v 18:46

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
včera v 16:03

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26
Načítání...