Nikl a spol. vybízejí ke hře a spontaneitě

Praha - Interaktivní výstava Labyrint světla, kterou připravil výtvarník Petr Nikl s dalšími autory, je ode dneška přístupná v Ekotechnickém muzeu v Praze-Bubenči. Expozici tvoří vizuální a světelné nástroje a objekty založené na principu vnímání světla a jeho objevování prostřednictvím hry. Návštěvníci si mohou všechno vyzkoušet, rozhýbat, rozezvučit, a oživovat tak vystavené objekty. Výstava potrvá do 14. července.

Labyrint světla je další z výstav, které se konají v rámci projektu Orbis pictus, jenž se snaží rozvíjet imaginaci a fantazii prostřednictvím interaktivních objektů. Scénář vychází z Niklovy výstavy Hnízda her, která se konala v roce 2000 v Galerii Rudolfinum a již vidělo několik desítek tisíc lidí.

Petr Nikl poté s kolegy připravil Zahradu fantazie a hudby pro český pavilon na světové výstavě v Japonsku v roce 2005 a i ta byla hojně navštívena. Projekt Orbis pictus je inspirován dílem Jana Amose Komenského Labyrint světa a ráj srdce a je koncipován jako mezinárodní putovní výstavy.

„Nabízíme prostor pro přímou a spontánní komunikaci, fyzický kontakt s nástrojovými objekty. Smyslem expozice je uvést lidi do aktivního procesu tvorby,“ říká Nikl o současné výstavě.

Prostředí bývalé čistírny odpadních vod v Praze, jež je dnes památkou průmyslové architektury, dává objektům i expozici nový rozměr. Své světelné či zvukové objekty vedle Nikla vystavují Milan Cais, Pavel Mrkus, Luboš Fidler, Jiří Konvrzek, Miloš Vojtěchovský, Čestmír Suška, Martin Janíček, Ondřej Smeykal, Slováci Patrik Kovačovský a Ingrid Višňovská a Švýcaři Quido Sen a Ueli Seiler.

Hlavním tématem všech expozic Orbis pictus je podporovat fantazii, rozvíjet tvořivost a podněcovat ke zlepšování vlastního života i okolního světa. Výstavu v Bubenči doplní řada doprovodných akcí, které se uskuteční buď přímo v muzeu nebo v Divadle Archa. Muzeum je otevřeno denně od 10:00 do 18:00.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 17 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 17 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 19 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...