Říkalo se o něm, že rozdělil dvacáté století na dvě poloviny nebo že malbu sice osvobodil, ale zároveň zničil. Jackson Pollock patří k nejvýraznějším inovátorům výtvarného umění v historii. Výběr z jeho díla spolu s pracemi jeho výrazných souputníků vystavuje nyní Galerie Vittoriano v Římě.
Pollock se od mládí zajímal o indiánskou symboliku, okultismus i Jungovo učení o nevědomí. A právě z impulzivní a intuitivní malby, kterou se naučil dokonale ovládat a využít, vytvořil svůj rukopis. Plátno si pokládal na zem, aby mohl kolem něj chodit ze všech stran. Doslova do něj vstoupit.
Psali o něm, že zničil malbu, Sovětský svaz ho dával za příklad úpadku Západu, ovšem pro současnost pomohl výrazně rozšířit vnímání výtvarného umění. „Výstava dokazuje, že malba po něm už nikdy nebyla stejná jako dřív. Její součástí se stal napříště prostor, čas, energie, pohyb. Skoro jako by předpověděl body art a performance, které přišly až dvě dekády po něm,“ upozorňuje kurátor Luca Beatrice.
Styl malby byl i odrazem stylu malířova života. Impulzivní a vznětlivý umělec měl potíže s alkoholem, zahynul v roce 1956 v pouhých 44 letech při dopravní nehodě.
Římská galerie Vittoriano do 24. února vystavuje některá Pollockova díla ze sbírek Muzea amerického umění Whitneyové. Výstavu Pollock a newyorská škola doplňují i práce dalších umělců z jeho generace, která poprvé soudobou výtvarnou metropolí udělala zámořské město namísto Paříže. K vidění jsou malby Marka Rothka, Willema de Kooninga nebo Philipa Gustona.
