Neznámý autor snímků z 1. sv. války byl identifikován

Praha - Soubor fotografií, zachycující pohnuté i všední okamžiky jednoho z nejkrvavějších válečných konfliktů, prezentuje výstava PĚŠKY 1. SVĚTOVOU VÁLKOU. Pro veřejnost je otevřena od 10. dubna v Tereziánském křídle Starého královského paláce na Pražském hradě. Kolekce 153 snímků s podtitulem "Objektivem neznámého vojáka" představuje vzácné svědectví o životě řadových vojáků při tažení rakousko-uherské armády. Výstava měla původně skončit 19. července, pro velký zájem veřejnosti byla Správou Pražského hradu prodloužena až do 30. září 2009.

Další významnou změnou expozice je, že autor snímků již není neznámý. Když se v dubnu tohoto roku výstava otevírala, její autor Jaroslav Kučera informoval: „Negativy jsem náhodou dostal někdy před třiceti pěti lety. Jenže tehdy jsme vůbec nevěděli, co s tím dělat. Až teprve v roce 2002, v době, kdy jsem měl méně práce a objevil nové technologie, jsem začal skenovat a učit se práci s fotografií na počítači. Zalovil jsem ve skříni, abych měl s čím pracovat a znovu objevil tyto negativy. Jak jsem je tak prohlížel za pomoci počítače, uvědomil jsem si, že to je absolutně fantastická záležitost, jak z historického, dokumentárního hlediska, tak z fotografického. Snímky jsou totiž špičkové úrovně.“ Jaroslav Kučera pak nechal - pomocí digitálního osvitu - vyrobit kvalitní zvětšeniny (ty největší mají rozměr 90 x 135 cm) a sestavil z nich unikátní soubor.

S identifikací míst, osob i vojenské techniky pomohl Jan Haas z Vojenského historického ústavu. Většina snímků vznikla na italské frontě, kde bojoval 47. pěší pluk. Menší část ukazuje život „českého“ 28. pěšího pluku z východní fronty v Haliči. Na několika hledí do objektivu nejspíš i sám autor, nejprve nadporučík, později kapitán s fešáckým knírkem a pronikavým pohledem. „Jeho tvář s velkou pravděpodobností známe, jméno však zůstává záhadou,“ posteskl si tehdy Kučera.

Identita odhalena

Nakonec byla identita autora fotografií odhalena prostřednictvím Michala Rybáka, který na výstavě poznal fotografie svého dědečka Jindřicha Bišického. „Můj dědeček působil u 47. regimentu jako plukovní fotograf. Jako adolescent jsem fotografie zapůjčil kamarádovi, který mi je už nikdy nevrátil. Shodou okolností se dostaly k panu Kučerovi, který je dokázal zpracovat do této kvality. Dědečka jsem sice nezažil, ale hodně mi o něm vyprávěla babička. Byl to člověk, který se zajímal o všechno moderní a fotografie tehdy moderní byla,“ upřesnil Michal Rybák.

„Díky panu Rybákovi jsme odhalili spoustu souvislostí, které nám byly doposud utajeny. Takže v celé výstavě jsme vyměnili popisky k fotografiím, kde jsme upřesněné údaje uvedli. Kromě toho jsme instalovali velký panel se životopisem pana Bišického. Aby diváci viděli, jak původně fotografie vypadaly, vystavili jsme několik původních originálů, které vyvolával sám pan fotograf Bišický,“ uvedl vedoucí oddělení kultury Správy Pražského hradu Václav Beránek, který dále prozradil, že se uvažuje o dalším prodloužení výstavy do konce října. Navíc vnuk polního fotografa prozradil, že vlastní ještě několik set jiných fotografií ze stejného období.

„Snímky jsou po výtvarné stránce opět velmi kvalitní, k tomu jsou ještě datovány a je na nich poznamenáno, kde byly pořízeny, takže z historického hlediska jsou velmi cenné,“ doplnil Rybák. Správa Pražského hradu proto uvažuje o další výstavě snímků z 1. světové války, která by se měla uskutečnit někdy v příštím roce.

Hlavním tématem fotografií nejsou jen oficiality a tváře generálů, ale všední dny obyčejných vojáků i civilistů. Fotografie ukazují chvíle při zimním útoku, přesun vojska po železnici, nácvik útoku pěchoty. Zachycují také zničená města a mosty a hromadné pohřby padlých kamarádů. K nejsilnějším výjevům patří chvíle odpočinku, kdy vojáci připravují ve stanu čaj, nebo když slaví uprostřed války Vánoce. Větší formáty zvětšenin přitom umožňují vyniknout světelné atmosféře i sugestivním detailům.

„Fotografie mají dokonalou kompozici a zachycují rozhodující moment výjevů. Jsou také velmi kvalitní,“ dodává Jaroslav Kučera. „Fotografie se v mnohém přibližují velkým válečným obrazům, které vznikaly - i díky mnohem dokonalejší technice - o celé čtvrtstoletí později. Ucelenou autorskou kolekci, pořízenou navíc programově, považuji za historický objev,“ oceňuje expozici její kurátorka Daniela Mrázková.

  • Pěšky 1. světovou válkou autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/791/79044.jpg
  • Jindřich Bišický - válečný fotograf autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1040/103912.jpg
  • Pěšky 1. světovou válkou autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/791/79046.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
před 1 hhodinou

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
před 2 hhodinami

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
11:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026
Načítání...