Neznámý autor snímků z 1. sv. války byl identifikován

Praha - Soubor fotografií, zachycující pohnuté i všední okamžiky jednoho z nejkrvavějších válečných konfliktů, prezentuje výstava PĚŠKY 1. SVĚTOVOU VÁLKOU. Pro veřejnost je otevřena od 10. dubna v Tereziánském křídle Starého královského paláce na Pražském hradě. Kolekce 153 snímků s podtitulem "Objektivem neznámého vojáka" představuje vzácné svědectví o životě řadových vojáků při tažení rakousko-uherské armády. Výstava měla původně skončit 19. července, pro velký zájem veřejnosti byla Správou Pražského hradu prodloužena až do 30. září 2009.

Další významnou změnou expozice je, že autor snímků již není neznámý. Když se v dubnu tohoto roku výstava otevírala, její autor Jaroslav Kučera informoval: „Negativy jsem náhodou dostal někdy před třiceti pěti lety. Jenže tehdy jsme vůbec nevěděli, co s tím dělat. Až teprve v roce 2002, v době, kdy jsem měl méně práce a objevil nové technologie, jsem začal skenovat a učit se práci s fotografií na počítači. Zalovil jsem ve skříni, abych měl s čím pracovat a znovu objevil tyto negativy. Jak jsem je tak prohlížel za pomoci počítače, uvědomil jsem si, že to je absolutně fantastická záležitost, jak z historického, dokumentárního hlediska, tak z fotografického. Snímky jsou totiž špičkové úrovně.“ Jaroslav Kučera pak nechal - pomocí digitálního osvitu - vyrobit kvalitní zvětšeniny (ty největší mají rozměr 90 x 135 cm) a sestavil z nich unikátní soubor.

S identifikací míst, osob i vojenské techniky pomohl Jan Haas z Vojenského historického ústavu. Většina snímků vznikla na italské frontě, kde bojoval 47. pěší pluk. Menší část ukazuje život „českého“ 28. pěšího pluku z východní fronty v Haliči. Na několika hledí do objektivu nejspíš i sám autor, nejprve nadporučík, později kapitán s fešáckým knírkem a pronikavým pohledem. „Jeho tvář s velkou pravděpodobností známe, jméno však zůstává záhadou,“ posteskl si tehdy Kučera.

Identita odhalena

Nakonec byla identita autora fotografií odhalena prostřednictvím Michala Rybáka, který na výstavě poznal fotografie svého dědečka Jindřicha Bišického. „Můj dědeček působil u 47. regimentu jako plukovní fotograf. Jako adolescent jsem fotografie zapůjčil kamarádovi, který mi je už nikdy nevrátil. Shodou okolností se dostaly k panu Kučerovi, který je dokázal zpracovat do této kvality. Dědečka jsem sice nezažil, ale hodně mi o něm vyprávěla babička. Byl to člověk, který se zajímal o všechno moderní a fotografie tehdy moderní byla,“ upřesnil Michal Rybák.

„Díky panu Rybákovi jsme odhalili spoustu souvislostí, které nám byly doposud utajeny. Takže v celé výstavě jsme vyměnili popisky k fotografiím, kde jsme upřesněné údaje uvedli. Kromě toho jsme instalovali velký panel se životopisem pana Bišického. Aby diváci viděli, jak původně fotografie vypadaly, vystavili jsme několik původních originálů, které vyvolával sám pan fotograf Bišický,“ uvedl vedoucí oddělení kultury Správy Pražského hradu Václav Beránek, který dále prozradil, že se uvažuje o dalším prodloužení výstavy do konce října. Navíc vnuk polního fotografa prozradil, že vlastní ještě několik set jiných fotografií ze stejného období.

„Snímky jsou po výtvarné stránce opět velmi kvalitní, k tomu jsou ještě datovány a je na nich poznamenáno, kde byly pořízeny, takže z historického hlediska jsou velmi cenné,“ doplnil Rybák. Správa Pražského hradu proto uvažuje o další výstavě snímků z 1. světové války, která by se měla uskutečnit někdy v příštím roce.

Hlavním tématem fotografií nejsou jen oficiality a tváře generálů, ale všední dny obyčejných vojáků i civilistů. Fotografie ukazují chvíle při zimním útoku, přesun vojska po železnici, nácvik útoku pěchoty. Zachycují také zničená města a mosty a hromadné pohřby padlých kamarádů. K nejsilnějším výjevům patří chvíle odpočinku, kdy vojáci připravují ve stanu čaj, nebo když slaví uprostřed války Vánoce. Větší formáty zvětšenin přitom umožňují vyniknout světelné atmosféře i sugestivním detailům.

„Fotografie mají dokonalou kompozici a zachycují rozhodující moment výjevů. Jsou také velmi kvalitní,“ dodává Jaroslav Kučera. „Fotografie se v mnohém přibližují velkým válečným obrazům, které vznikaly - i díky mnohem dokonalejší technice - o celé čtvrtstoletí později. Ucelenou autorskou kolekci, pořízenou navíc programově, považuji za historický objev,“ oceňuje expozici její kurátorka Daniela Mrázková.

  • Pěšky 1. světovou válkou autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/791/79044.jpg
  • Jindřich Bišický - válečný fotograf autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1040/103912.jpg
  • Pěšky 1. světovou válkou autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/791/79046.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
29. 4. 2026

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
29. 4. 2026

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
29. 4. 2026

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026
Načítání...