Nezahojené jizvy Charlese O. Hellera

Praha – Pamětník českého původu, spisovatel, publicista, inženýr a pedagog Charles O. Heller přijel do své rodné země pokřtít svou novou knihu Dlouhá cesta domů. Kniha zachycuje životní pouť člověka, který odešel po velmi bolestné zkušenosti s nacistickým režimem do Ameriky. Na starém kontinentě zanechává svou identitu, své vzpomínky i nezahojené jizvy. Ve svých pamětech se nyní vyrovnává se svou pohnutou minulostí. S nejkrutějšími okamžiky života se jako malý chlapec vypořádal po svém – zastřelil nacistu. Kdo byl tehdy oběť a kdo kat?

Kniha s názvem Dlouhá cesta domů zachycuje životní pouť Charlese Hellera, který se narodil v roce 1936 do rodiny továrníka jako Ota Karel Heller. Pak ale přišla okupace a s ní období, kdy se před nacisty musela rodina skrývat. Když pak válka skončila, malý Charles se s Němci vypořádal svým způsobem… Celá rodina se po válce rozhodla emigrovat do Ameriky. Tam se Charles O. Heller zabydlel a stal se váženým občanem i úspěšným obchodníkem. Nyní, po 65 letech, se rozhodl vyrovnat se se svou minulostí.

„Byl jsem jedním z takzvaných skrývaných dětí. V posledním týdnu války, v roce 1945, jsem opustil úkryt a se dvěma chlapci, které jsem ani neznal, jsem chodil kolem silnice u Mělníka, protože jsme chtěli vidět, jak Němci utíkají. Našel jsem u silnice zbraň a dal jsem si ji za pás a říkal jsem chlapcům, že zastřelím nějakého Němce,“ popisuje své vzpomínky. „Vrátili jsme se zpátky do vsi a našli jsme lidi, kteří balí a házejí věci na náklaďák. Myslel jsem si, že jsou to němečtí vojáci. A jeden z těch kluků, Pepík, mi říká: ‘Tak co, uděláš to?‘ Tak jsem se postavil, a přesně jak jsem to viděl ve filmech, jako jsem viděl střílet kovboje, tak jsem se postavil a toho člověka jsem zastřelil. Nevím, jestli jsem ho zabil. Prostě vím, že padnul, jeho žena křičela německy a mně se tohle potom vracelo dlouhá léta,“ pokračuje ve vyprávění.

11 minut
Rozhovor s Charlesem O. Hellerem
Zdroj: ČT24

Podle svých slov se dlouhá léta o tomto zážitku nikomu nezmínil, až své mamince dva roky před smrtí. Ta mu čin schválila. Jak však Heller později zjistil od kojetického kronikáře, možná se nejednalo o německého vojáka, nýbrž o českého kolaboranta s nacisty.

Charles O. Heller přišel ve válce o patnáct příbuzných. „Myslím, že válka ovlivnila můj život víc než cokoliv jiného. Když jsme se vrátili do Ameriky, tak mi řekli, abych na to na všechno zapomněl. Teprve po sametové revoluci, když jsem se sem začal vracet, jsem se začal k těmto věcem vracet i v myšlenkách“ dodává Heller. Právě až po revoluci v roce 1989 začal Heller pociťovat vlastenectví ke své rodné zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
11:04Aktualizovánopřed 53 mminutami

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026
Načítání...