Nejpozoruhodnější české stavby posledních dvou let shromáždila nová architektonická ročenka. Sestavil ji Jakub Cigler, sám autor několika staveb, které změnily tvář tuzemských měst. Do výběru třiceti položek se dostal třeba pražský Šporkovský palác, ale také dětské hřiště nebo zelená továrna.
Nestačí, že je hezká, musí mít i nápad. Českou architekturu 2018–19 hodnotí ročenka
Jakub Cigler si při výběru všímá nejen toho, jestli je stavba takzvaně hezká, ale zajímá ho navíc, co přináší nového. Takovou podmínku splňuje například „živá“ výrobní hala Liko-Vo ve Slavkově u Brna. Fasádu překvapivě pokrývá koberec zeleně. „Využívá dešťovou a odpadní vodu a nezatěžuje systém,“ chválí Cigler.
Kus přírody se najde také na pražském Paláci DRN, jehož střecha je posázena stromy. „Každý malý krůček k osvěžení přehřátého kamenného města dává smysl,“ nepochybuje autor DRNu Stanislav Fiala.
Fiala je autorem také rafinované modernizace přilehlého Šporkovského paláce. Vedle majestátní stavby ročenka upozorňuje v Praze i na projekt křehké vily na Babě s příkladnou rekonstrukcí oken. Dům díky ní v zástavbě vyčnívá.
Schodiště i hřiště
Výběru se vymyká schodiště na bývalé železniční trati. Smrková skládačka vedoucí po úbočí Žižkova chytře a jednoduše spojila dvě části města. Ve stejné čtvrti za pozornost podle Ciglera stojí i Komenského náměstí, které v necitlivé panelákové zástavbě po revitalizaci nečekaně ožilo. „Najednou tam vznikl veřejný prostor, který nenabízí jenom projití za účelem nákupu nebo cesty z práce, ale místo, kde rád člověk pobyde,“ oceňuje editor ročenky.
K pobytu přímo vybízí i třeba dřevěné hřiště ve Velké Úpě v Krkonoších. Má podobu zvířecího sousoší a je v ročence jedním z důkazů, že si čeští architekti v posledních letech rádi hrají a nebojí se odvážných nápadů.