Nesmrtelný Ota Pavel: „Umět se radovat z maličkostí“

Praha - Málokoho minuly knihy Oty Pavla jako Smrt krásných srnců nebo Jak jsem potkal ryby. Mistr sportovní reportáže zemřel před čtyřiceti lety. Řídil se krédem: Umět se radovat ze všeho. Jako by věděl, o čem píše – spisovatel trpící maniodepresivní psychózou zemřel ve věku pouhých 43 let.

Rodinu Oty Pavla (vlastním jménem Otto Popper) postihl za války holocaust a on sám v pozdějších letech ještě trpěl duševní chorobou. Navzdory tomu z jeho děl sršela laskavost, přátelství a statečnost. Typickou osobitost dokázal vtisknout také do sportovních reportáží, nejlépe se mu však psalo o blízkých tématech jako voda, příroda či ryby. Jen těžko se proto věří, že texty tvořil velice pomalu, několikrát je přepisoval a předělával tak, aby byly dokonalé. 

V receptu na úspěšnou dráhu spisovatele měl jasno. „Když chcete psát povídky, tak vám musí být nejméně čtyřicet. Do té doby musíte pořádně žít a dívat se kolem sebe. Mít rád i nenávidět. Zažít všechno. No a pak je to už snadné, chce to jen sednout a začít psát,“ prozradil kdysi. Jeho přítel Arnošt Lustig také poodhalil jeho výjimečnou vlastnost, která mu v tomto pomáhala: vidět, co ostatní nevidí, a slyšet, co ostatní neslyší. Byl to ostatně Lustig, kdo dostal nápad udělat z nadějného mladého hokejisty „krále sportovních reportérů“. 

Mladého Otu nejvíce ovlivnil jeho otec, židovský obchodní cestující. Ten jej zasvětil do rybaření, sportu a právě spolu poznávali tamní kraje. Válečná léta strávil Pavel mladší v Buštěhradě bojem o holý život, ale i hokejem a fotbalem. Koncentračního tábora byli s matkou nakonec ušetřeni, jako zázrakem jej nakonec přežili i oba bratři a tatínek Leo. 

Před prací v Československém rozhlase vyzkoušel zaměstnání havíře nebo prodavače punčoch či mucholapek. V roce 1961 už měl za sebou také působení v časopisu Stadion nebo Čs. voják. 

Literární putování napříč blázinci

Prvního úspěchu se dočkal na jaře 1964 s knihou Dukla mezi mrakodrapy. Publikace vyšla po zimní olympiádě v Innsbrucku, kdy jeho nemoc propukla naplno a pokoušel se podpálit tamní stavení. „Na olympiádě v Innsbrucku jsem se zbláznil. Zatáhl se mi mozek, jako kdyby přišla mlha z Alp,“ napsal Pavel. Umoudřil se až při následném pobytu na psychiatrii. 

Všechny sbírky povídek (Plná bedna šampaňského, Cena vítězství, Pohár od pánaboha, Smrt krásných srnců či Syn celerového krále) sepsal v období putování napříč šestnácti zařízeními pro duševně choré, kde nakonec strávil tři roky. Nedožil se však publikací Fialový poustevník, Zlatí úhoři nebo Jak šel táta Afrikou.

Česká televize natočila v rámci cyklu Předčasná úmrtí také díl o Otu Pavlovi. Na díl se můžete podívat zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 23 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...