Nesmrtelný Ota Pavel: „Umět se radovat z maličkostí“

Praha - Málokoho minuly knihy Oty Pavla jako Smrt krásných srnců nebo Jak jsem potkal ryby. Mistr sportovní reportáže zemřel před čtyřiceti lety. Řídil se krédem: Umět se radovat ze všeho. Jako by věděl, o čem píše – spisovatel trpící maniodepresivní psychózou zemřel ve věku pouhých 43 let.

Rodinu Oty Pavla (vlastním jménem Otto Popper) postihl za války holocaust a on sám v pozdějších letech ještě trpěl duševní chorobou. Navzdory tomu z jeho děl sršela laskavost, přátelství a statečnost. Typickou osobitost dokázal vtisknout také do sportovních reportáží, nejlépe se mu však psalo o blízkých tématech jako voda, příroda či ryby. Jen těžko se proto věří, že texty tvořil velice pomalu, několikrát je přepisoval a předělával tak, aby byly dokonalé. 

V receptu na úspěšnou dráhu spisovatele měl jasno. „Když chcete psát povídky, tak vám musí být nejméně čtyřicet. Do té doby musíte pořádně žít a dívat se kolem sebe. Mít rád i nenávidět. Zažít všechno. No a pak je to už snadné, chce to jen sednout a začít psát,“ prozradil kdysi. Jeho přítel Arnošt Lustig také poodhalil jeho výjimečnou vlastnost, která mu v tomto pomáhala: vidět, co ostatní nevidí, a slyšet, co ostatní neslyší. Byl to ostatně Lustig, kdo dostal nápad udělat z nadějného mladého hokejisty „krále sportovních reportérů“. 

Mladého Otu nejvíce ovlivnil jeho otec, židovský obchodní cestující. Ten jej zasvětil do rybaření, sportu a právě spolu poznávali tamní kraje. Válečná léta strávil Pavel mladší v Buštěhradě bojem o holý život, ale i hokejem a fotbalem. Koncentračního tábora byli s matkou nakonec ušetřeni, jako zázrakem jej nakonec přežili i oba bratři a tatínek Leo. 

Před prací v Československém rozhlase vyzkoušel zaměstnání havíře nebo prodavače punčoch či mucholapek. V roce 1961 už měl za sebou také působení v časopisu Stadion nebo Čs. voják. 

Literární putování napříč blázinci

Prvního úspěchu se dočkal na jaře 1964 s knihou Dukla mezi mrakodrapy. Publikace vyšla po zimní olympiádě v Innsbrucku, kdy jeho nemoc propukla naplno a pokoušel se podpálit tamní stavení. „Na olympiádě v Innsbrucku jsem se zbláznil. Zatáhl se mi mozek, jako kdyby přišla mlha z Alp,“ napsal Pavel. Umoudřil se až při následném pobytu na psychiatrii. 

Všechny sbírky povídek (Plná bedna šampaňského, Cena vítězství, Pohár od pánaboha, Smrt krásných srnců či Syn celerového krále) sepsal v období putování napříč šestnácti zařízeními pro duševně choré, kde nakonec strávil tři roky. Nedožil se však publikací Fialový poustevník, Zlatí úhoři nebo Jak šel táta Afrikou.

Česká televize natočila v rámci cyklu Předčasná úmrtí také díl o Otu Pavlovi. Na díl se můžete podívat zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nejvíce nominací na Českého lva má Franz

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně má snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
11:04Aktualizovánopřed 7 mminutami

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026
Načítání...