Neonacisté jsou cigáni, říká Janička z Ptáčat

Brno - Příběh školní třídy převážně romských dětí pokračuje. Původní seriál začal vznikat v roce 2009 v reakci na petici rodičů, kteří si nepřáli, aby jejich děti chodily do třídy s romskými spolužáky. Hrdiny seriálu se staly samotné děti z 2. B, které během prvních šestnácti dílů samy točily dění kolem sebe na malou kameru. Režisérka Kamila Zlatušková se k seriálu nyní vrátila a natočila druhou, šestidílnou sérii. Diváci ji uvidí na začátku příštího roku.

V druhé sérii jsou děti opět konfrontovány se závažnými společenskými tématy. „Druhá série je vyostřenější vzhledem k tomu, jak momentálně vypadá společenská situace ve vztahu k Romům. Diváci mohou například vidět, jak jsme se s dětmi podívaly na protiromský pochod a blokádu, které se před dvěma lety konaly v Brně,“ říká Kamila Zlatušková.

Proč jste tady?

„Dobrý den, proč jste tady?“ ptá se Janička účastníků demonstrace. Mnoha odpovědí se však dívenka s kamerou nedočkala. Sdílnější nejsou ani policisté, kteří Janu s její bezelstnou otázkou odkazují na tiskovou mluvčí. Jana nakonec situaci reflektuje tak, že jsme přeci všichni cigáni. Podle dívky v zásadě neonacisté neexistují, ale jsou to jen normální lidé.

„V překladu se extremismus v dnešních dnech přesunul do středních poloh a na mítinky a protiromské pochody chodí lidé, kteří nejsou členy Dělnické strany ani nejsou neonacisty, ale jsou ze současné situace frustrovaní,“ interpretuje její slova Zlatušková.

Cikánské Sněženky a machři

Druhá série Ptáčat sledovala děti i paní učitelku Jarmilu od 3. do 5. třídy. Děti ve svých ulicích zažily nejen protiromskou demonstraci, ale dále s profesionálním občanem Matějem Hollanem samy demonstrovaly proti hernám, podstoupily cvičení, která by jim měla pomoci lépe se soustředit, nebo jely poprvé na lyže. „Snažili jsme se o takové cikánské Sněženky a machry,“ usmívá se Zlatušková.

Podívejte se na videa:

První šestnáctidílná série Ptáčat s podtitulem Nejsme žádná béčka vzbudila po svém uvedení velký ohlas doma i ve světě: získala například Cenu Gypsy Spirit za počin roku 2010 či nominaci některých dílů a souvisejících děl na prestižní European Civis Media Prize 2011.

Na obrazovce od 4. ledna

Druhá série na úspěchy první důstojně navazuje: z jednoho z příběhů vznikl krátký film, který letos v konkurenci velkých koprodukčních projektů vyhrál cenu za nejlepší populárně-vědecký dokument na festivalu Academia Film Olomouc a byl nominován na Japan Prix 2013.

Druhou sérii unikátního časosběrného dokumentárního cyklu s podtitulem Kdo neskáče, není Ptáče začne Česká televize vysílat na programu ČT2 v sobotu 4. ledna.

Více informací a díly první série on-line najdete zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16:18Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 13 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 14 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 16 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
včera v 18:46

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
včera v 16:03

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26
Načítání...