Není Hádek jako hádek. Prušinovský točí Kobry a užovky

Kryštof Hádek jako Kobra a Matěj Hádek jako Užovka. Ne, nejde o žádný ujetý naučný film o plazech, ale o příběh dvou ztracenců v režii Jana Prušinovského. Drama začal s hereckými bratry v těchto dnech natáčet podle debutového scénáře Jaroslava Žváčka, objevu roku cen Magnesia Litera za rok 2012.

Kdo četl Žváčkovu literární prvotinu Lístek na cestu z pekla, tuší, že jej s Janem Prušinovským, jehož rukopis je znát na komediálních seriálech Okresní přebor a Čtvrtá hvězda, pojí smysl pro absurditu. Promítnout by se mohl i do jejich společného počinu, přestože ten bude pravděpodobně spíš výrazněji dramatický než komediální.

„Půjde o film, který je divácky atraktivní a nechybí mu humor ve stylu britských sociálních dramat Kena Loache nebo Stephena Frearse,“ nemíří Jan Prušinovský zrovna nízko. Obdobný snímek podle něho v české kinematografii chybí.

Natáčení filmu Kobry a užovky
Zdroj: ČT24/Offside Men

Žváček si ve svém románu ironicky dobírá scenáristickou branži (a vůbec „dělání“ současných českých filmů), tím spíš není příliš pravděpodobné, že by jako jeho hrdina byl nucen napsat Ordinaci v Rajské zahradě IV nebo spolupracovat s „komerčně nejúspěšnějším českým spisovatelem“, autorem Pivních vtipů I a II. "Kobry a užovky jsou podle scénáře, který jsem vždy toužil napsat, ale nikdy jsem k tomu neměl dostatek odvahy," tvrdí Prušinovský.

Dva bratři ve filmu i na place

„Je to silný příběh dvou bratrů. Ti jsou si blízcí a zároveň vzdálení,“ prozradil. Užovka (Matěj Hádek) je ztracený ve svém vlastním životě. Přestože je mu už skoro čtyřicet, nemá holku ani práci, přičemž cítí, že má poslední naději sám se sebou něco udělat. Naskytne se mu šance, kterou nehodlá promarnit. Jeho bratr Kobra (Kryštof Hádek) je magor, nezodpovědné dítě a feťák, bydlící s věčně opilou matkou (Jana Šulcová). Staví vzdušné zámky a vykrádá chatky. V bratrově životě se objeví v nejméně vhodnou chvíli, Užovka si ale nechce nechat blížící se štěstí pokazit a rozhodne se udělit Kobrovi pořádnou lekci. Vše se bohužel vymkne kontrole.

Natáčení filmu Kobry a užovky: Kryštof Hádek (vlevo) a režisér Jan Prušinovský
Zdroj: ČT24/Offside Men

„Obsazení bratrů Hádkových, Matěje a Kryštofa, vnímám jako obrovskou příležitost, protože určité nuance vztahu hlavních hrdinů jsou schopni vytvořit pouze skuteční biologičtí bratři,“ domnívá se Prušinovský. V dalších rolích se objeví Lucie Polišenská, Lucie Žáčková, Jana Šulcová a David Máj.

Snímek se bude natáčet i odehrávat ve středních Čechách. „Ty považuji za nejzdevastovanější část naší republiky. Je to místo plné skladišť, překladišť, autobazarů, vylidněných vesnic a chudých měst bojujících s hernami, zastavárnami a pervitinem. Chci nabourat zažitou představu, že se jedná o bohaté místo, ve kterém se lehce žije,“ vysvětlil režisér.

Do kin by se Kobry a užovky, které vznikají v koprodukci České televize, měly vplížit na jaře příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 10 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
včera v 16:55

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...