Nejstarší dokument po druhé světové válce je k vidění v památníku Ležáky

Ležáky/Skuteč (Chrudimsko) - Památník Ležáky na Chrudimsku získal unikátní záběry z roku 1947. Tehdy se konala spontánní štafeta, která měla připomenout tragické události z roku 1942. Na snímku jsou i sestry Šťulíkovy a František Pelikán, tedy jediní obyvatelé osady, kteří přežili nacistickou odvetu za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha.

„Pro nás je velmi zajímavé, že dokument zachycuje, jak památník, v té době vlastně jen pietní území, vypadal v roce 1947. Pozoruhodné také je, že dva roky po válce došlo k takto spontánnímu uctění památek obětí, tedy ještě před nástupem komunismu v roce 1948. Dokument nám velice dobře přibližuje atmosféru doby. Je unikátní, že film zaznamenaly tehdy devítileté sestry Šťulíkovy, které přežily okupaci a jako jediné se do Ležáků vrátily poté, co byly vybrány na převýchovu. František Pelikán přežil koncentrační tábor v Buchenwaldu. Jedenáct dalších dětí zahynulo ve vyhlazovacím táboru v Chelmnu,“ uvedl v rozhovoru pro Studio 6 ČT24 historik památníku Ležáky Vojtěch Kyncl.

Podle ředitele památníku Milouše Červencla jde o mimořádný objev, protože jde o nejstarší dokument po druhé světové válce. Film byl přitom ve sbírce skutečského muzea od 60. let minulého století. „Byl sice zařazený v inventarizačním seznamu, ale nebyl o něj zájem. Ozvali se nám až nedávno z památníků Ležáky, jestli nemáme nějaké dochované prameny,“ řekl vedoucí muzea Libor Aksler.

Film s názvem Štafeta krajem hrdinů zachycuje kromě Františka Pelikána, který přežil koncentrační tábor v Buchenwaldu, a sester Štulíkových také štafetu četníků, hasičů a sokolů mikroregionem Skutče. Šlo o spontánní akci místních lidí. Pochodní vzdali úctu obětem vypálené osady a na trase kolem 20 až 25 kilometrů zapalovali oheň u památníků padlých, uvedl Kyncl.

Filmový dokument trvá asi 15 minut, je němý, opatřený titulky. Vznikl pravděpodobně pro tehdejší Československý týdeník, možná jej také kameraman V. Švec natočil jako zakázku pro tamní sbor dobrovolných hasičů. Návštěvníci památníku uvidí asi šestiminutovou zkrácenou verzi. Celý film pak mohou vidět v březnu ve Skutči během výročí 720 let od první písemné zmínky.

Ležáky

nacisté vypálili 24. června 1942 jako odvetu za atentát na říšského protektora, protože v lomu Hluboká gestapo odhalilo vysílačku parašutistů. Stalo se to dva týdny po vyhlazení Lidic. Dospělé obyvatele nacisté odvlekli do Pardubic a bez soudu je popravili. Děti poslali do vyhlazovacího koncentračního tábora v polském Chelmnu. Sestry Šťulíkovy byly tehdy poslány do Německa na převýchovu.

  • Jedna ze sester Šťulíkových v dokumentu o pietním aktu v Ležákách 1947 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/680/67971.jpg
  • Ležáky/Štafeta krajem hrdinů autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/680/67973.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Fotograf Sudek vyrážel za svými třemi přáteli na sever

Výstava Josef Sudek a přátelé, jež byla otevřena v litoměřické Severočeské galerii výtvarného umění, se zaměřuje na jednu z mnoha částí Sudkovy bohaté tvorby. Podtitul Putování na sever naznačuje, kam se ubíralo kurátorské uvažování.
před 18 hhodinami

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
9. 5. 2026

Obrazy padělal, teď maluje vlastní. Za jedinečné považuje Beltracchi oboje

Léta padělal obrazy, aniž by jejich pravost někdo zpochybnil, a když si odseděl trest, začal tvořit a prodávat pod vlastním jménem. Německý výtvarník Wolfgang Beltracchi nyní průřez svou tvorbou představuje v pražském Obecním domě. Jeho výstavy opakovaně provázejí otázky, kolik neodhalených falzifikátů nejen od Beltracchiho vlastně koluje trhem s uměním.
7. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Mengele, Billie Eilish, ovce detektivy či Panelstory

Mortal Kombat 2 dostává na plátna kin pokračování adaptace bojových videoher. V detektivním snímku Béé tým na stopě vyšetřují zločiny i ovce. Životopisné drama Zmizení Josefa Mengeleho nabízí pohled na válečné i poválečné osudy lékaře přezdívaného Anděl smrti. V hororu Hokum pronásledují spisovatele v odlehlém penzionu, kam se přijel vyrovnat se smrtí rodičů, noční můry. Koncertní dokument Billie Eilish – Hit Me Hard and Soft: The Tour rekapituluje zatím poslední turné americké zpěvačky. A do kin se také vrací digitálně restaurovaná Panelstory, kterou jako satirický obraz sídliště natočila Věra Chytilová na konci sedmdesátých let.
7. 5. 2026

Otevření ruského pavilonu na výtvarném bienále provázejí protesty

Rusko otevřelo na Bienále umění v Benátkách svůj národní pavilon. První ruská účast na jedné z nejznámějších přehlídek umění na světě od začátku plnohodnotné invaze vůči Ukrajině vyvolala silnou kritiku ještě před začátkem přehlídky a v den zahájení proti ní u pavilonu protestovaly stovky lidí. Kvůli ruské národní expozici hrozí, že bienále přijde o peníze z evropských fondů, což ve středu označil ruský velvyslanec v Římě Alexej Paramonov za brutální diktát. Expozice bude přístupná jen do pátku.
6. 5. 2026

Z třicítky amerických koncertů zbyl jeden. Návrat Pussycat Dolls se nedaří

Americká dívčí skupina Pussycat Dolls zrušila téměř celou severoamerickou část svého chystaného comebackového turné. A to po „upřímném zhodnocení“, k němuž je přiměl s největší pravděpodobností slabý prodej vstupenek. Koncerty v Evropě, včetně toho v Praze, ale zatím platí.
6. 5. 2026

Z Písku do Hollywoodu. Výtvarník Gebr pracoval pro Columba i Spielberga

Výtvarník a scénograf Jaroslav Gebr se sice narodil před rovným stoletím na jihu Čech, po komunistickém převratu ale emigroval a jeho další životní a profesní cesta ho dovedla až do Hollywoodu. Nejen jeho tvorbu v továrně na sny připomíná nyní písecká Galerie Dragoun, nesoucí jméno Gebrova souputníka ze studií.
6. 5. 2026

Kniha poukazuje na zneužívání psychiatrie v časech StB

Badatel Miroslav Vodrážka vydal knihu s poněkud dlouhým, leč všeříkajícím názvem: Systémově zneužitá a zneužívající československá psychiatrie v soft-sovětském stylu. Věnuje se v ní období mezi lety 1948 a 1989.
6. 5. 2026
Načítání...