Nejlepší nová stavba v historickém prostředí: Muzeum chmelařství

Již po deváté ocenila porota Klubu Za starou Prahu nejlepší nové stavby, vzniklé v roce 2012, doplňující vhodně interiér českých a moravských historických měst. Mnohaletá tradice, která měla původně pádně českým občanům sdělit, že památkářské myšlení může být také myšlením tvůrčím a veskrze moderním, tedy stále pokračuje. Právě tato soutěž dokládá mylnost léta tradovaného pohledu na pracovníky památkářských ústavů a institucí jako na konzervativní a tradiční osobnosti, nepřející rozvoji měst a doslova překážející naší dynamické současnosti….

Komorní atmosféra, kouzlo klubového večera, zář osobností, svěží nálada – to již jsou tradičně ingredience, které vyhlašovací večer má. Samozřejmě celá akce, která je dnes možná odborníky i zainteresovanými soutěžícími hodnocena z přehršle všelijakých architektonických soutěží nejlépe, zejména pro originalitu výběru staveb i zajímavý soutěžní rámec a zadání, postoupila již svojí jednoznačnou kvalitou na událost roku.

Nejinak tomu bylo letos, kdy předsedkyně klubu PhDr.Kateřina Bečková otevřela předávání svéráznou humornou matematickou studií o vývoji hodnocení kvality staveb v posledním století, respektive po celou dobu existence klubu. Samotné hodnocení, komentář i předání cen realizoval před naplněným sálem dnes asi opravdu velmi populární kavárny Mlýnská na pražské Kampě s šarmem sobě vlastním předseda poroty Ceny roku Prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc.

Do finálového klání postoupilo celkem sedm zajímavých staveb – připomeňme si ty, které se sice mezi oceněnými nakonec neumístily, přesto patří k tomu nejlepšímu, co u nás v roce 2012 vzniklo. Helena Boráková, Dalibor Borák a Martin Příhoda vyprojektovali elegantní polyfunkční dům na třídě Milady Horákové v Brně, nádherně ladící s brněnskou špičkovou tradicí meziválečného funkcionalismu. Hravé rozložení okenního rytmu pak posunulo výraz této stavby směrem k opravdovému současnému architektonickému myšlení.

Typově zdánlivě podobnou realizací, byť funkčně značně odlišnou, je stavba polikliniky v Kostelní ulici v Ostravě od Martina Materny a Adama Weczereka z ostravského ateliéru WMA Architects. Tady byla ceněna elegance výrazového i funkčního propojení s vedlejší původní budovou tohoto zdravotnického zařízení. Zajímavá byla i dostavba centrální části Valašského Meziříčí, kde Tomáš Kupka nakreslil materiálově i barevně odvážný nárožní polyfunkční dům v Poláškově ulici.

Žhavým favoritem pak byla realizace v Praze na Karlově - bastion XXXI U Božích muk, vydařené dítě Pavly Melkové a Miroslava Cikána. Čtvrté místo po zásluze obsadilo dílo, realizované jako elegantní výstavně-restaurační komplex s nečekanými výhledy na doposud málo známém ostrohu, turisticky neohroženém, nabízejícím nejen klidovou zónu pro případné výstavy velkých sochařských děl a minimalistickou elegantní výletní kavárnu, ale také pohledové orgie a s koktejlem skvostných panoramat Vyšehradu, Apolináře, Strahova, Nového Města i Hradčan.

Řadu let sehraný tým okolo Aleny Šrámkové – Lukáš Ehl a Tomáš Koumar a v tomto případě také statici ing. Milan Komínek a ing. Ladislav Dvořák, spolu se sochařkou Ivanou Šrámkovou – vyrazil porotě dech Tyršovým mostem v Přerově. Elegantní, nenápadné, přitom však do detailu domyšlené dílo, navíc atypicky zdobené hravou a vtipnou sochařinou, ústící u funkcionalistického veleklenotu, přerovské Sokolovny, přineslo funkční a silnou architekturu. Porotě se navíc líbilo neokubistické pojetí pohledově důležitých částí a prvků – překladů, pilířů… Třetí místo si odnesli autoři zcela zaslouženě.

Na soutěžním druhém místě doslova svítí a září bělostná Galerie Závodný architekta Štěpána Děngeho prakticky v centru jihomoravského Mikulova. Dvoubudova, jejíž modernější současná část je obložena vápencovými deskami a která nečekaně směle propojuje dva architektonické názory a pohledy, v podstatě dělené minimálně jedním stoletím, vytváří dialektické napětí a samozřejmě také sympatické přístřeší pro prosperující moderní galerii. To je doplněno dnes již oblíbenou cukrárenskou kavárnou, která zjevně dělá mikulovským dobře. V každém případě se jedná o stavbu, která byla laickou i odbornou veřejností přijata unisono se sympatiemi a již půl roku dělá svým zřizovatelům čest.

Galerie Závodný v Mikulově
Zdroj: ČT24/Klub Za starou Prahu

Když si pro první cenu přišli Jiří Vaníček, Pavel Huml, Petr Bažant, Blanka Zernerová, Eva Zelenková, Karel Hrách a František Zlatohlávek, neopomenuli překvapenému publiku připomenout, že jejich dílo bylo doslova vydupáno ze země žateckými občanskými iniciativami. Původně chátrající sušárenské místo poblíž centra města Žatce bylo prokrveno a doslova povýšeno Muzeem chmelařství a rozhlednou. Cena byla udělena za vestibul muzea a rozhlednu.

„Místo pozivitní deviace“, jak s humorem pojmenoval realizaci předseda poroty Rostislav Švácha, je soubor staveb obdařený vtipem, humorem, nápady. Vstupní budova muzea skrývá dřevěnou konstrukci, zabalenou do stříbřitého perforovaného plechu (s nezbytnou opravdu gigantickou popiskou) a propojenou s původní starou stavební strukturou, kontrastující s veselou vysokou věžovou rozčepýřenou rozhlednou, dnes jednou z nejvyšších staveb města, oznamující všem, že tady se odehrává něco výjimečného. Opravdu odehrálo a přejme ještě nedávno těžce zkoušenému a zchátralému Žatci tento vykřičník laskavého humoru a vítězství!

Vestibul Muzea chmelařství v Žatci
Zdroj: ČT24/Klub Za starou Prahu

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 52 mminutami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16:18Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 12 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 13 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 15 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
včera v 18:46

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
včera v 16:03

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26
Načítání...