Nebudu dělat, co se líbí jiným. Malíř Franta žije a vystavuje u „frantíků“

Nahrávám video

U francouzského města Tours vystavuje obrazy český malíř František Mertl, ve světě umění známý pod jménem Franta. Třebíčský rodák žije ve Francii už šedesát let a patří mezi české výtvarníky, jimž se v této zemi podařilo nejvíce uspět.

Na místě, kde jsou nyní k vidění Frantovy obrazy, kdysi žil jeden z nejslavnějších francouzských básníků Pierre de Ronsard. Mezi oběma umělci je jistá souvislost – stejně jako u renesančních umělců je i středem Frantova zájmu člověk, přesněji lidské tělo. 

I proto byly malířovy začátky ve Francii těžké. V době, kdy sem v roce 1958 utekl před komunisty přes Berlín za svou budoucí ženou, totiž všichni výtvarníci přísahali na abstrakci. „Mně na figuře ale pořád nějak záleželo,“ přiznává Franta, že se nenechal strhnout uměleckým proudem. 

Usadil se na jihu, ve Vence, o kontakt s dalšími malíři se tím rozhodně nepřipravil. Většina tehdejších velkých umělců jezdila čerpat inspiraci právě do idylické krajiny nedaleko Azurového pobřeží. Franta se tak osobně seznámil s Picassem, Chagallem či Maxem Ernstem. 

Setkání to byla klíčová, ale největší inspiraci mu nakonec přinesly pobyty ve Spojených státech a především v Africe. Zážitky z těchto krajin ho utvrdily v rozhodnutí malovat především člověka, třeba i v krajních situacích.

„Jeden z prvních slibů, které jsem dal sám sobě, byl, že se nebudu snažit dělat něco, co by se líbilo někomu jinému,“ prozrazuje osmaosmdesátiletý Franta, čím se při své tvorbě stále řídí.

Jeho francouzskou výstavu je možné si u Tours prohlédnout do poloviny září. O něco kratší cestu mají zájemci do třebíčské Galerie Malovaný dům, která ještě do 9. srpna představuje Frantovu francouzskou tvorbu z druhé poloviny minulého století. Zároveň vychází malířova rozšířená monografie z roku 2009. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 19 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...