Národní „zasvětí“ po sto letech Parsifal

Praha – Po devadesáti sedmi letech se na jeviště Národního divadla vrátí poslední hudební drama Richarda Wagnera Parsifal. V mezinárodním obsazení wagnerovských zpěváků a předních sólistů Národního divadla ho připravil režisér a umělecký šéf opery ND Jiří Heřman. Hudebního nastudování pětihodinové opery se ujal americký dirigent John Fiore, současný šéfdirigent Norské opery v Oslu, který před šesti lety připravil pro Prahu Wagnerův cyklus Prsten Nibelungův.

„Uvedení Wagnerova Parsifala je velkým svátkem pro každý operní dům. Zcela výjimečný operní titul s tematikou duchovního rozměru bytí je inspirací nejen pro období nadcházejících velikonočních svátků, ale vede k zamyšlení či k zastavení nad smyslem lidské existence,“ domnívá se režisér Jiří Heřman. I to je podle něho důvod, proč Národní divadlo se znovuvedením opery, již Wagner označil jako „zasvěcovací“, čekalo téměř sto let. Základem díla je legenda o Svatém grálu a s ní související příběhy.

Zcela zásadní je pro režiséra Jiřího Heřmana spolupráce s dirigentem Johnem Fiorem, jehož interpretaci Parsifala považuje za poučnou a strhující. Pro Fiora jde o třetí produkci této Wagnerovy opery. "Wagner vždy patřil k mým nejoblíbenějším skladatelům a Parsifal je operou, ke které mám srdečný vztah. Jsem opravdu rád, že ji mohu připravovat pro Prahu. Mé zkušenosti z Prstenu Niebelungova zde byly tak mimořádné, že jsem velmi rád přijal nabídku hudebně nastudovat i tuto poslední Wagnerovu operu," říká dirigent.

Wagnerovští pěvci

V titulních rolích inscenace se představí vyhlášení wagnerovští interpreti spolu s předními sólisty opery Národního divadla. Roli Parsifala přijal německý tenorista Alfons Eberz. Pražské publikum ho zná ze zmíněné Wagnerovy tetralogie, v níž ztvárnil před šesti lety Siegfireda. Parsifala zpíval tři sezony rovněž v Bayreuthu. Právě pro bayreuthský Festspielhaus Richard Wagner Parsifala komponoval. Poprvé zde byl proveden v roce 1882. Na skladatelovo přání měl být uváděn pouze zde, což se také přes třicet let dělo, ale pak byl proti vůli skladatelovy rodiny uvolněn pro celý svět.

Do role Gurnemanze byli obsazeni basisté Manfred Hemm a Matthias Hölle, který strávil v Bayreuthu celých dvacet sezon a naposled tam ztvárnil právě Gurnemanze. Představiteli Amfortase jsou Tomasz Konieczny, jenž se loni v Praze představil jako Kurwenal ve Wagnerově Tristanovi a Isoldě, a Ulf Paulsen. „Je to moje třetí setkání s rolí Amfortase,“ prozradil německý pěvec, „a musím říci, že pražské provedení Parsifala je velmi spirutuální, režisér se snaží inscenovat podstatu příběhu, o kterou Wagnerovi šlo.“

Kromě zahraničních hostů se v Parsifalovi představí i čeští sólisté, mimo jiné Ivan Kusnjer v alternaci se Svatoplukem Semem v roli Klingsora. Představitelkou Kundry je Eva Urbanová, jež právě Wagnerem – jako Ortruda v Lohengrinovi – debutovala v newyorské Metropolitní opeře. „Režisér Jiří Heřman si mě získal svou schopností nabídnout nalézání hlubokých myšlenek v tomto pozoruhodném díle. Zkoumá, o čem postavy zpívají, přemýšlí o hodnotách víry, jež jsou s tímto dílem spojeny. To mu opravdu sedí,“ upozornila přední česká sopranistka.

"Wagnerův Parsifal je…

… moderní legendou, mýtem a je třeba mu rozumět především v symbolické rovině. Ve svém posledním jevištním díle Wagner završil svůj hluboký zájem o středověké legendy a zároveň o východní filosofii, zejména o buddhismus. Obě tyto inspirace Wagner volně prolíná a vytváří tak podivuhodný duchovní prostor vymykající se všem 'patentovaným' náboženským dogmatům. Svou nekonformností je Parsifal blízký i dnešnímu člověku a jeho svobodnému, byť 'bloudivému a nejistému hledání hodnot přesahujících vlastní existenci." /šéfdramaturg opery Národního divadla Ondřej Hučín/

Do konce sezony 2010/2011 uvede Národní divadlo kromě premiéry pouze čtyři reprízy inscenace: 27. března, 3. dubna, 22. dubna (na Velký pátek) a 15. května. V příští sezoně je naplánovaná pouze jediná repríza, a to na 4. dubna 2012.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 12 hhodinami

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
před 15 hhodinami

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026
Načítání...