Národní muzeum vystavilo Jirušovy bedny

Praha – V depozitáři Národního muzea leží již přes sto let tajuplné bedny botanika Bohuslava Jiruše. Jejich obsah má být podle jeho přání světu odhalen až 16. listopadu 2101. Tajuplný obsah ale neustále pokouší většinu badatelů i občanů. Přestože k předčasnému otevření nedojde, k této příležitosti ale vznikla speciální výstava.

Poklad, přírodní jedy nebo naopak zázračná léčiva. To jsou jedny z mála odhadů, co se v těžkých dřevěných bednách skrývá. Webové stránky Národního muzea zveřejnily „anketu“, zdali by se bedny neměly otevřít dříve. Převážil však názor uctívající památku a přání botanika Jiruše – proti odhalení hlasovala víc jak polovina hlasujících. 

Podle ředitele knihovny Národního muzea se ale o úplném odhalení útrob beden nikdy neuvažovalo. Šlo jen o nápad prozkoumat je pomocí počítačové tomografie a tím pádem alespoň odhadnout, co svět může čekat v roce 2101. Sekera je také spokojený s tím, jak zmíněné hlasování dopadlo, protože podle něj svědčí o morálce českého národa. „Národní muzeum by mělo ctít odkaz osobnosti, která zemřela před sto lety,“ dodal. 

Nahrávám video
Rozhovor Oldřicha Borůvky s Martinem Sekerou
Zdroj: ČT24

Každá z beden váží zhruba 400 kg a podle spekulací do ní měl mecenáš Jiruš ukrýt část své domácnosti. Druhou část své pozůstalosti nechal otevřenou i se svými spisy. A právě podle těchto přístupných stop se budou archiváři snažit dovtípit, co z Jirušovy domácnosti chybí a tudíž by se mohlo objevit v bednách.      

Lákavou otázkou také zůstává, proč se pro tento čin farmakolog žijící v 19. století vůbec rozhodl. Sám ředitel knihovny hádá, že chtěl ochránit nebo utajit věci, mezi nimiž žil a které ho obklopovaly. Chtěl tím zachovat jakési svědectví o své době a domácnosti. 

Muzeum nyní veřejnosti umožnilo, aby bedny spatřila na vlastní oči. V Nové budově Národního muzea tak mohou návštěvníci ode dneška nalézt inkriminované zapečetěné schránky. U této příležitosti si mohou od pěti hodin odpoledne poslechnout přednášku Mileny Běličové z archivu Národního muzea na téma „MUDr. Bohuslav šlechtic Jiruš a jeho odkaz Národnímu muzeu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Novináři tvrdí, že odhalili identitu Banksyho. Všichni ji ale znát nechtějí

Agentura Reuters tvrdí, že ví, kdo je Banksy. Pečlivé pátrání její redaktory dovedlo k streetartovému umělci, jemuž se už několik desetiletí daří svou identitu skrývat. Díla tohoto fantoma, komentující břitce sociální či politickou situaci, se „zničehonic“ objevila na řadě míst světa a v aukcích se prodávají za miliony liber. Odhalení Banksyho zní jako senzace, někteří si ale myslí, že by v anonymitě měl dál zůstat.
před 5 hhodinami

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
08:08Aktualizovánopřed 8 hhodinami

V Irsku našli relikviáře ukradené před dekádami z českého kostela

Irská policie zajistila dva pozlacené dřevěné relikviáře z 18. století, které byly podle expertů ukradeny před téměř třiceti lety z českého kostela. S odvoláním na policii o tom informoval server irské veřejnoprávní stanice RTÉ. Ten připomíná, že kostely v některých oblastech Česka byly v 90. letech častým terčem zlodějů a až nyní, po desítkách let, se některé z těchto vzácných předmětů vracejí zpět.
před 8 hhodinami

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
včera v 20:17

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
včera v 17:24

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
včera v 12:31

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026
Načítání...