Národní galerie nakoupila umění za milion

Praha - Národní galerie v Praze (NG) zařadila do své stálé expozice nová díla, která zakoupila díky sponzorskému daru. Patnáct děl doplnilo současnou podobu stálé expozice umění 19., 20. a 21. století, stejný počet děl putuje do depozitářů. Ředitel galerie Milan Knížák dnes přírůstky představil novinářům a uvedl, že pro sbírky NG jsou nezastupitelné a akvizice pomáhá zacelit mezery, jež dosud v této expozici zůstávaly.

Mezi získanými díly je třeba malba Karla Šlengera Lůno života z roku 1939. Podle ředitele Sbírky moderního a současného umění NG Tomáše Vlčka jde o zásadní dílo, které mělo význam pro vývoj umění na přelomu 30. a 40. let. „Předznamenává l'art brut, takzvané umění v syrovém stavu, jehož významným představitelem je třeba Jean Dubuffet,“ uvedl Vlček.

NG koupila několik děl Pavla Brázdy, jemuž nedávno uspořádala retrospektivu, včetně známého obrazu Velký astronaut z roku 1954. „Jde o jedno z prvních světových děl pop artu,“ uvedl Knížák. Mezi akvizicemi jsou díla Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtrové, Libora Fáry, spolupracovníka NG Stanislava Kolíbala, Milana Kunce, Vladimíra Kokolii, Zorky Ságlové či Michala Singera.

NG dnes podepsala se společností Synot Lotto, která peníze na nákup věnovala, další smlouvu, tentokrát na 1,5 milionu korun. Loni firma věnovala pět milionů na nákup současného českého umění - NG zakoupila díla, která tehdy byla v expozici jen jako zápůjčky.

NG podle výroční zprávy za minulý rok získala loni celkem 358 sbírkových předmětů, z toho 81 darem, 112 nákupem a zbytek dědictvím, převody či jinak. Celková cena nákupů byla přes osm milionů korun. Na akvizice přispívají i sponzoři - vedle zmíněného je to i třeba česko-švýcarská nadace manželů Jelínkových.

Akvizice jsou podle Knížáka velmi významné, neboť dokumentují dobu, vyprávějí o tom, jak se umění vyvíjelo. NG se v akviziční politice podle něj snaží plnit dluhy, jež stále má vůči umění druhé poloviny 20. století, kdy se v Československu téměř nenakupovalo. Druhým směrem, kterým se akvizice NG ubírají, je současné domácí „nejmladší“ umění.

V roce 2005 galerie získala 231 nových sbírkových předmětů. Z toho 148 děl darem a 64 nákupem, zbytek dostala jiným způsobem. Nakoupila za 23,5 milionu korun. V roce 2004 NG na akvizice věnovala 32,8 milionu korun, o rok dříve 16 milionů korun a v roce 2002 jen 4,5 milionu korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec Jan Potměšil. Proslavil se rolí ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek večer ve spánku po delší nemoci divadelní a filmový herec Jan Potměšil, sdělila ČTK jeho manželka Radka Potměšilová. Herec byl již od začátku 90. let upoután na invalidní vozík. Aktivně se zapojil do sametové revoluce. V posledních třech letech měl Potměšil vážné zdravotní problémy.
07:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 23 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...