Národní divadlo Brno povolalo Hamleta, aby oponoval rozdělené společnosti

Nahrávám video

Shakespearovu tragédii o princi dánském v této divadelní sezoně nastudovalo nově už pět souborů. Premiéra Hamleta v Národním divadle v Brně přidá 23. května do nabídky tuzemských jevišť dalšího. Slavnou postavu ztvárnil Tomáš David.

Shakespearovu postavu Hamleta navštíví duch otce a uloží mu úkol – zabít krále Claudia. Hamlet sice ctí svého otce i povinnost pomstít jeho smrt, přesto váhá. Pochybnosti jej vedou k proslulým úvahám o smrti a smyslu lidského života. „Být, či nebýt?“ Tedy asi nejslavnější divadelní otázka. V Brně zazní z úst Tomáše Davida.

„Nedokáže přenést přes srdce nespravedlnost. Páteř, která se ohýbá jednou doprava, jednou doleva. Nedokáže nad věcmi mávnout rukou a spokojit se s kompromisem. My už v dnešní době – možná nikdy – jsme takhle neuměli žít,“ míní herec.

Režie se ujal Martin Čičvák. „Když doba nebo společnost potřebuje kultivovanou inteligentní, vtipnou, rafinovanou opozici, tak pak přichází Hamlet. U nás stojí v opozici proti lidstvu, které ne a ne najít konsenzus,“ vysvětluje režisér, proč Národní divadlo v Brně sáhlo po klasice mezi tragédiemi.

Zbraň Hamlet

Stav současné společnosti byl společným důvodem, proč po dramatu sáhly i další scény. Rozdělená společnost, nenávist, války – a nad tím vším stojí Hamlet, který se ptá, kdo je tady vlastně blázen. On, který bláznovství předstírá, nebo ti ostatní?

„Domluvili jsme po covidu, kdy už jsme na sebe byli jako sršně, a to jsme netušili, že je to jenom operetní předehra k tomu, co přijde. Jestli má divadlo nějakou zbraň, tak je to Hamlet,“ dodává Čičvák. Hamlet, který cítí povinnost pomstít smrt svého otce, ale zároveň se zdráhá stát se vrahem. I proto je na jevišti Mahenova divadla po celou dobu otevřený hrob jako neustálá připomínka princova úkolu i jako předzvěst tragického konce většiny postav.

Po smyslu lidské existence se v současnosti na českých jevištích ptá celkem osm, respektive devět dánských princů, přičemž pět nastudování vzniklo v sezoně 2023/24(*).

  • Národní divadlo v Brně* – Tomáš David
  • Národní divadlo v Praze* – Pavel Neškudla
  • Divadlo Petra Bezruče v Ostravě* – Josef Trojan
  • Klicperovo divadlo v Hradci Králové* – Vojtěch Říha
  • Městské divadlo v Brně* – Martin Mihál a Michal Isteník
  • Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích – Dan Kranich
  • Městská divadla pražská – Tomáš Havlínek
  • Švandovo divadlo v Praze – Patrik Děrgel (nominace na cenu Thálie)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 2 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Evropský pohled