Brněnské divadlo Reduta uvádí Feministu. Divadelní prvotina spisovatele Marka Šindelky rozehrává situaci nevhodného chování vysokoškolského pedagoga vůči studentkám. Premiéru má hra v době, kdy kauzy z univerzitního prostředí plní média, nevznikala ale jako přímá reakce na současné události.
Národní divadlo Brno nastudovalo hru Feminista
Ústřední postavou hry je vysokoškolský pedagog Vladimír. Poté, co se na školním večírku opije, nevhodně žertuje na účet studentek. Zpočátku to vypadá jako omluvitelné zaškobrtnutí, ale pak se jeho chování stane podnětem ke studentskému hnutí, které chce otevřít témata diskriminace a zneužívání moci pedagogy.
Načasování je náhoda
„Řešíme nuance, abychom postavu ukázali z různých úhlů pohledu, aby pro diváka byla pochopitelná a zároveň abychom nepřesáhli nějakou hranici,“ podotýká představitel Vladimíra Jakub Svojanovský. Tlak na akademické vedení se zvyšuje a Vladimír tápe, jestli je doopravdy feminista a stojí na straně žen, jak si myslel, nebo je ve skutečnosti mizogyn.
„Tato inscenace by neměla dávat odpovědi, jakým způsobem se to má řešit, ale měla by nám všem pomoct nahlédnout celou tu problematiku,“ upozornila režisérka Aminata Keita.
Označuje za náhodu, že tvůrci s inscenací přicházejí v době, kdy českými univerzitami rezonuje téma údajného obtěžování studentek ze stran pedagogů. Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity rozvázala pracovní poměr se dvěma učiteli podezřelými z nevhodného chování, třetího vyučujícího stáhla z výuky. Neetické chování učitelů se řešilo i na Univerzitě Palackého v Olomouci nebo Karlově univerzitě v Praze.
Názory všech vítány
Marek Šindelka ale fiktivní příběh na toto téma nosil v hlavě dávno před vypuknutím aktuálních kauz. Feminista je dramatickou prvotinou tohoto držitele dvou cen Magnesia litera za prózu a Českého lva za filmový scénář.
„Chtěl jsem vytvořit dramatickou situaci, konflikt, kde dostanou prostor všechny zúčastněné strany,“ říká. Sám je absolventem FAMU. „Člověk si samozřejmě pamatuje některé situace, kdy se pedagogové chovali minimálně divně, kdy už to bylo za hranou,“ uvedl.
Také divadelní dramaturg Jaroslav Jurečka potvrzuje, že práce na hře začala ještě v době, kdy její téma nebylo tak třaskavé. „Ale od začátku jsme věděli, že jde o zásadní téma, které bude čím dál důležitější pro českou společnost. Marku Šindelkovi se ve Feministovi podařilo vystihnout všechny hlasy účastnící se dnešní debaty – predátory, oběti, pedagogy, studenty, nezaujaté pozorovatele i tiché podporovatele,“ míní.
Režisérka Aminata Keita předpokládá, že téma hry může vzbudit bouřlivější diskusi. Přiznává, že i při zkouškách na divadle vyvolával text bouřlivé a protichůdné reakce. „Kdybychom byli všichni ve shodě, zřejmě by nemělo smysl takovou hru vůbec inscenovat,“ domnívá se ovšem.