Nanni Moretti rád natáčí filmy po svém

Praha – Italský režisér, herec i producent Nanni Moretti přijel osobně na filmový festival Febiofest, aby zde představil svůj poslední film Habemus Papam (Máme papeže). Na zahajovacím večeru festivalu zároveň převzal cenu Kristián za přínos světovému filmu.

Nanni Moretti byl také hostem pořadu Studio24, kde kromě jiného zavzpomínal i na své začátky. „Když jsem skončil gymnasium, nechtělo se mi dále příliš studovat a také na filmovou školu brali jenom ty, kteří už měli titul. Chtěl jsem tedy dělat asistenta třeba u bratrů Tavianových a dalších italských režisérů. Naštěstí mě tehdy všichni odmítli. Začal jsem tedy své nápady točit sám na osmičkovou kameru. Ovšem musím přiznat, že kdyby za mnou nyní přišel někdo s podobnou prosbou, jako já tehdy, a sice, že bych dělal asistenta, a kdyby tam byla nějaká rolička, tak bych ji bral také, asi bych si myslel, že je trochu zmatený, že vlastně neví, co chce dělat,“ vzpomínal s nadhledem režisér.

„Ve svém snímku Máme papeže jsem chtěl vyprávět o člověku, který se vzdává svých ambicí, protože se cítí nepřiměřen k funkci, do které je povolán. Mnozí diváci se trochu divili, že ten papež je tak lidský, ale, prosím vás, když není lidský papež, tak kdo potom? Zajímal mě ten obrovský rámec, ona reprezentativnost, kterou Vatikán a katolická církev má, ale pak stačí jedno malé gesto člověka, který odcouvá z balkonu, a najednou se odhalí nahota moci,“ rozhovořil se filmový tvůrce.

Italský režisér dále přiblížil svůj způsob filmování, prozradil i některé své pochybnosti, které přicházejí hlavně s věkem. Zveřejnil i své překvapení nad reakcí církve, kdy počáteční nedůvěru vystřídal shovívavý respekt.

Nanni Moretti se narodil v severní Itálii v roce 1953 rodičům, kteří byli učitelé. U filmu začínal jako producent, v roce 1973 režíroval své první dva krátké filmy. Jeho první celovečerní film Io sono un autarchico je z roku 1976. Další film Sogni d'oro získal Stříbrného lva na 38. benátském Mezinárodním filmovém festivalu. Za film La Messa è finita získal Stříbrného medvěda - zvláštní cenu poroty na 36. Berlinale. Nejvýraznější úspěch mu však přinesly filmy Caro Diario (1993), Aprile (1998) a především La stanza del figlio (Synův pokoj - 2001), který získal Zlatou palmu v Cannes.

Moretti rovněž rád ve filmech vystupuje jako herec, do svých pěti snímků dokonce obsadil svého otce Luigiho. Většinou totiž pracuje s lidmi, která zná, a se svými oblíbenými herci pak průběžně spolupracuje. Ve svém posledním filmu Habemus Papam (Máme papeže) hraje psychoanalytika, který je k čerstvě korunované hlavě církve povolán. Snímek pojednává o fiktivní volbě nového papeže, jejíž vítěz se psychicky zhroutí a z uzavřeného místa volby následně uteče.

  • Nanni Moretti zdroj: ČT24
  • Nanni Moretti zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 6 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 22 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 23 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...