Letošní, v pořadí již 26. ročník festivalu Brutal Assault si v josefovské pevnosti u Jaroměře nenechalo ujít bezmála 18 tisíc fanoušků metalu z celého světa. Na pěti pódiích se během pěti dnů vystřídalo rekordních více než 150 kapel domácí i zahraniční hudební scény.
Na slámě a v blátě. Letošní Brutal Assault se nesl ve znamení rozmarů počasí
Čtyřdenní festival odstartovala již tradičně úterní warm-up party, která všem nedočkavcům nabídla hned několik zástupců domácí scény, a sice metalcoristy Abbie Falls, plzeňské Innersphere, thrash metalisty Crippled Fingers a slovenské Adacta. Jako hlavní hvězda večera pak vystoupil raper Redzed.
Jelikož však pořadatele trápilo deštivé počasí předchozích dní, musel se zásadně upravit podmáčený terén zadního traktu. K tomu posloužily – k radosti některých návštěvníků – balíky slámy, které byly rozvezeny po areálu a díky nimž zůstala nakonec v suchu nejedna obuv. Jednotlivá stébla pak těm vynalézavějším napomohla i k tomu, aby jimi dotvořili mnohdy už tak bizarní vizáž. Josefovskou pevností tak chodil i chasník, jemuž doslova čouhala sláma z bot a zpod čepice.
„Začátek festivalu byl pro nás kvůli počasí trochu stresující, protože do té doby dva týdny intenzivně pršelo,“ sdělil v rozhovoru pro ČTK Pavel Pavlík z organizačního týmu.
Pohanské rituály, sklíčené duše a legenda o Godivě. Pro moji rodinu, pro moje kamarády
Hned první festivalový den se mohli fanoušci těšit například z amerických death coristů Fit for an Autopsy, australských Be'lakor nebo death metalistů Immolation. Vrcholem odpoledne pak bylo bezesporu vystoupení legendy newyorského hard coru Agnostic Front či thrashmetalových Sodom.
Hlavní program večera pak obstarali němečtí Heaven Shall Burn, kteří od svého lednového vystoupení v pražském Karlíně lehce přeskládali a obměnili setlist, který doplnili o skladby na přání fanoušků. Ti se tak mohli dočkat například skladby o Godivě, která dle legendy osvobodila anglické město Coventry od vysokých daní tím, že jej projela nahá na koni, zahalená pouze svými dlouhými vlasy. Počkat si na ni museli víc než deset let. O statečné manželce hraběte Leofrika z Mercie napsal i Jaroslav Vrchlický. Jeho dílo bylo vůbec první inscenací uvedenou ve Vinohadském divadle.
Heaven Shall Burn pak na jednom ze dvou hlavních pódií vystřídali technicky precizní představitelé experimentálního metalu Meshuggah ze Švédska, následovaní „amplifikovanou historií z raně středověké severní Evropy“, totiž Heilung. Experimentální folková hudební skupina složená z členů z Dánska, Norska a Německa, jejíž hudba vychází z textů a runových nápisů germánských národů, používá při svých vystoupeních místo tradičních nástrojů například středověké bubny nebo lesní rohy a prožitek z něj má tak téměř spirituální nádech.
Na menších stagích si pak fanoušci mohli dopřát například Lionheart, While She Sleeps, Russian Circles nebo Kurokuma. První den však zastínila smutná zpráva o úmrtí jednoho z návštěvníků, ke kterému došlo mimo festivalový areál, jak potvrdil Tomáš Fiala z pořadatelské agentury.
Od krvavých kořenů po ohnivý satanistický rituál
Druhý festivalový den se počasí trochu umoudřilo a déšť vystřídaly příjemné letní paprsky. Odpolední pódium opanovali především britští králové death/slumu Ingested, syroví Finové Wolfheart, sheffieldští rodáci Malevolence, gotičtí Moonspell nebo death metalisté Dismember či říznejší coroví Shadow of Intent.
Hvězdnou pětici odstartovaly brooklinské legendy Biohazard, které od roku 2015 nekoncertují ani nenahrávají. A aby byl jejich návrat opravdu velkolepý a se vší parádou, tak rovnou v původní sestavě. Poctivý diktát nastolili už dlouhé tři dekády na scéně působící Dying Fetus a pozadu nezůstala ani brazilská legenda Sepultura. Během jejího vystoupení byl prostor pod oběma pódii narvaný k prasknutí.
Setlist představující průřez celou diskografií přivezli průkopníci melodického death metalu, švédští In Flames. Kapela v čele s charismatickým Andersem Fridénem brázdí světová pódia přes třicet let. Oheň, krev a satanský zápal dovezli pod josefovské hradby po dlouhých 13 letech švédští black metalisté Watain, jejichž autentická živá vystoupení jsou již takřka fenoménem, a večer uzavřel se závanem osmdesátek, podkresleným nostalgickou vzpomínkou na hororová béčka i špičky žánru, Carpenter Brut. Za zmínku pak nepochybně stojí i vystoupení undergroundových Midnight či black/deathových Belphegor.
Syntetika, avantgarda a moshpit na kole
Třetí, páteční den odstartoval pěkně zostra, a sice vystoupením slovenských thrash metalistů Catastrofy, kteří se nebojí ani foukací harmoniky, a při němž se vytvořil circle pit, jehož čelu vévodil cyklista (ano, čtete správně). Odpoledne se pódiu vystřídali například Insanity Alert, Archesphire, Krisiun, Nile či Knocked Loose a podvečer neuzavíral nikdo menší než Kataklysm.
Vrcholem večera bylo bezesporu vystoupení Zeal & Ardor. Švýcarská avantgardní metalová kapela založená a vedená Manuelem Gagneuxem se totiž nebojí experimentovat. Zkombinovat gospely do okovů uvržených otroků s black metalem, to už chce opravdu notnou dávku kreativity. „V undergroundových kruzích jsme byli oblíbení asi tak dva týdny. Jak se o nás začalo trošku psát, tak nás někteří lidi začali posílat do pr…, že už nejsme dost trve a cvlt. Mně je to šumák. Black metal začal jako nejextrémnější a nejsvobodnější forma metalu, ale dnes má tolik pravidel, že už vlastně popírá svou podstatu. Přijde mi to trošku dětinský,“ komentoval v loňském rozhovoru pro Spark Gagneux.
Večer jej na pódiu ještě vystřídali takřka již kultovní Obituary, cyberpunkový Perturbator, němečtí S.D.I, kteří zaskočili za vypadnuvší Overkill, a dle díla J. R. R. Tolkiena pojmenovaní norští blackmetalisté Gorgoroth. Na menší stagi potěšili fanoušky neopakovatelní zástupci tuzemské scény Cult of Fire nebo unikátní islandští black metalisté Misþyrming.
Střihoruká kráska v závoji hadího dechu, otcové grindcoru … a pak řekla ano
Závěrečný den už se nesl v duchu parného letního slunce, vyprahlé návštěvníky tak svlažovaly nejen volně přístupné cisterny s pitnou vodou, ale i místní hasiči. Organizátoři si přichystali například Hypno5e, Suicidal Angels, The Ocean, Caligula's Horse, Omnium Gaterum, Orbit Culture, Infected Rain nebo britské nihilisty Anaal Nathrakh. Kapela sestávající trvale pouze ze dvou členů a pojmenovaná po části formulky Merlinova kouzla Charm of Making z filmu Excalibur však dorazila pouze v poloviční sestavě se zpěvákem Davem Huntem, zato však oproti předchozím vystoupením s notnou posilou v zádech v podobě plnohodnotné kapely.
Podvečer patřil losangeleským hardcore punkerům Terror a k překvapení všech dorazili i neznabozi Deicide s nesmrtelnou kultovkou Legion. Legendy death metalu v čele s frontmanem Glenem Bentonem vystřídali na pódiu otcové grindcoru Napalm Death. Nezaměnitelná ikona z britského Birminghamu působí na scéně neuvěřitelné čtyři dekády, a ač několikrát změnila směr, nikdy neztratila nic ze své původní vize.
Po již standardně technicky precizním vystoupení oblíbenců publika Trivium se fanoušci dočkali ještě jednoho nečekaného vystoupení – a sice žádosti o ruku. Nastávající nevěsta naštěstí nedala nápadníkovi košem, a ten si tak mohl oddechnout, že před několikatisícovým davem neodcházel z pódia s ostudou, ale naopak s notnou dávkou podpory.
Po tomto malém rozptýlení se představila ještě švédská trojice deathmetalových ikon Hypocrisy v čele s Peterem Tägtgrenem, post-metalových Cult of Luna a rouhačů Marduk, jež patří k jedněm z nejzásadnějších jmen světového black metalu. Úplný závěr pak patřil nizozemským mistrům hororu Carach Angren, americkým industrialistům Health, slovenským Růžovým kovbojům a tuzemským hardcore teknařům IGRA/CyberSheep.
No, a pokud jste ani po této pětidenní náloži neměli stále dost, mohli jste se stavit v Praze v Modrý Vopici, kde probíhala závěrečná afterparty, kde hudební produkci obstarali Miasmatic Necrosis, Demonical nebo japonští Hanabie.
Brutal Assault si za dobu své existence vybudoval pozici jednoho z předních nejen evropských, ale i světových festivalů, na který se sjíždějí fanoušci ze všech kontinentů. Příznivce si získal nejen širokou škálou interpretů, ale i jedinečným místem konání. Vzhledem ke svému původnímu účelu totiž josefovská pevnost disponuje zajímavou dispozicí, kdy se promění ve festivalové celé městečko.
Hudební program navíc doplňují přednášky a workshopy na různá témata, výstavy, soutěže, prohlídky či strašidelné průvody nebo horor kino. Letos přibyl i koutek pro nejmenší návštěvníky festivalu.