Na ponožky pozor i v kině. Jsou tam Lichožrouti

„Nikdy nevezmeš celý pár.“ Tak zní základní pravidlo, jimž se řídí Lichožrouti z oblíbené dětské knihy. Tvory žeroucí ponožky zatím mohli vidět pouze lichoni, tedy velmi osamělí lidé. To se však nyní změní. Držte si ponožky, Lichožrouti jdou do kin!

Literární Lichožrouty si oblíbili nejen dětští čtenáři, ale také dospělí, kterým se konečně dostalo rozumného vysvětlení záhady nepárových ponožek. Lichožroutí příběhy sepsal Pavel Šrut a ilustrovala je Galina Miklínová, která se nyní také pustila do režie.

Postavy dostaly hlasy známých herců

Snímek vznikl ve 3D animaci a původně černobílé postavy získaly pestré barvy. „Malý lichožrout se vydá hledat svou rodinu, dostane se k mafiánskému strýci Padremu a zamotá se do situace, ve které nikdy nebyl. Jeho bratrance unese jeho odvěký nepřítel Kudla Dederon. A ten naivní malý chlapec najednou pomáhá celé rodině dát se dohromady,“ naznačuje filmový příběh režisérka a animátorka snímku Galina Miklínová.

Postavičky dostaly hlasy známých herců. Producent filmu Ondřej Trojan namluvil mafiána Padreho, nebezpečný Kudla Dederon mluví jako Marek Taclík. Hlavnímu hrdinovi Hihlíkovi propůjčil hlas Kryštof Hádek. Diváci uslyší také Marka Najbrta, Josefa Somra, Tatianu Vilhelmovou nebo Matěje Rupperta, který nadaboval ruského lichožrouta Vasila.

„Námět vznikl před sedmi lety. První verze scénáře asi za půl roku. Poté jsme jej dva a půl roku přepisovali, až jsme se dobrali k desáté verzi. Rok se chystala výtvarná příprava a probíhal development. Samotná ostrá výroba včetně animatiku, což je rozpohybovaný literární scénář, trvala něco málo přes tři a půl roku,“ počítá Miklínová.

Žánrově snímek slibuje kombinaci dobrodružného filmu a dětské gangsterky. Filmoví Lichožrouti, kteří vznikli v koprodukci České televize, vstoupí do kin už 20. října. Pozor na ponožky!

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 45 mminutami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16:18Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 12 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 12 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 14 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
včera v 18:46

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
včera v 16:03

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26
Načítání...