Na ostravské Karolině vyrostla Továrna na sny

Ostrava - Kulturou dosud neosídlená elektrocentrála na ostravské Karolině se na uplynulé dva dny proměnila v Továrnu na sny. Občanské sdružení Ovart zde pořádá dvoudenní multižánrový festival. Program, v němž se představují především ostravští výtvarníci, muzikanti, literáti a performeři, zakončí před dnešní půlnocí DJ Lautek. Kulturní akce vůbec poprvé oživily jednu z průmyslových hal, která stojí v centru města, a občanské sdružení chce tímto způsobem upozornit na jiné, dosud nevyužité průmyslové objekty, které by mohly sloužit právě ke kultuře.

„Cítíme, že tu není mnoho prostoru pro současné umění a mladé umělce. Průmyslové památky jsou pro ně nejvhodnější, protože jsou zpravidla velké, jsou atraktivní, a když se v nich cokoli postaví, dýchá to vlastním životem a vzbuzuje dialog,“ domnívá se organizátor festivalu David Mírek. Podobný prostor, který by mohli využívat renomovaní i začínající umělci nejen z ostravského světa hudby, divadla, výtvarného umění, literatury a filmu, v Ostravě zatím ale není.

„Ani nejde o to, aby byli uznáni nebo aby z toho měli peníze, ale o to, aby mohli tvořit. Tito lidé - a jejich poměrně dost - usilují o to, aby měli nějaký barák, který by jejich tvorbu zastřešoval,“ říká o umělcích další z organizátorů, Vítězslav Oleják. Takovým prostorem se bývalá elektrocentrála na Karolině částečně stane. Památkově chráněná budova z devatenáctého století patří městu, které počítá s tím, že prostor využije právě pro kulturu.

2 minuty
Reportáž Heleny Dohnalové
Zdroj: ČT24

Umělci, kteří se účastnili festivalu v Továrně na sny, podobný projekt jedině schvalují. „Před mnoha lety jsme pracovali v divadle, ale rozhodli jsme se vystěhovat,“ uvedl jeden z hostů Továrny na sny, maďarský performer a tanečník Gábor Goda. Jeho soubor tančí v Budapešti v továrně. „Tento prostor je mnohem zajímavější a otevřenější pro naši práci,“ vysvětlil Goda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 4 mminutami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 13 mminutami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 1 hhodinou

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 4 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 11 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...