Praha - Adolf Burger bude koncem února v Los Angeles jedním z účastníků slavnostního ceremoniálu předávání cen Americké filmové akademie Oscar. Na prestižní zlatou sošku byl totiž nominován rakousko-německý film Ďáblova dílna líčící příběh utajeného padělatelského pracoviště v koncentračním táboře Sachsenhausen, který vznikl podle jeho knihy.
„Už mi volali rakouští producenti, že jsem tam pozván, a posílají mi letenky,“ řekl Burger, který je s tímto filmovým projektem stále na cestách. Před rokem byl při jeho mezinárodní premiéře na festivalu Berlinale a od té doby vyjíždí do zahraničí často. Právě se vrátil z Paříže, předtím o něm hovořil v Římě a také v Británii.
„Že je to do Ameriky náročná cesta? Proč náročná, vždyť poletím letadlem a to mi potíže nedělá,“ dodal devadesátiletý muž. Opravdovou zátěž prý zažil letos v Japonsku. „Tam jsou nesmírně pracovití. Program setkání s novináři, s vysokoškoláky, na velvyslanectví a další rozhovory mi rozepsali na minutu. Z letiště mě odvezli do velkého hotelu na hlavní třídě, po týdnu mi poděkovali a odvezli k letadlu. A tak jsem z Japonska neviděl nic, než tu rušnou ulici před hotelem. A navíc jsem tam zhubnul,“ dodal Burger.
Snímek režiséra a scenáristy Stefana Ruzowitzkého Ďáblova dílna se v českých kinech objevil v šesti kopiích loni v září. Natáčel se ve studiu Babelsberg u Berlína, ve Vídni a v Monte Carlu. Burger pochází ze Slovenska, žije však v Praze a jako očitý svědek koncentračního tábora je vítaným hostem debat doma i v zahraničí. Práva k filmu poskytl rád, ale scénář nechal třikrát přepsat. Jediné, co si vymínil, byl podpis na jeho konečné verzi. „Nakonec se ocitl až na té čtvrté, když jsem odstranil některé omyly a nepřesnosti,“ řekl vyučený tiskař, jemuž profese zachránila v nacistickém lágru život.
Na všech besedách, kam je zván, zdůrazňuje, že nacisté byli nejen vrazi, ale i obyčejní padělatelé, kriminálníci. V roce 1992 získal Burger za svou knihu uznání Českého literárního fondu. O devět let později převzal v Praze od německého velvyslance Řád za zásluhy Spolkové republiky Německo.
Takzvaná Operace Bernhard, zahájená v roce 1942, byla důsledkem tajného plánu, jehož cílem bylo vyrobit falešné britské libry a americké dolary, které by oslabily ekonomiku nepřátel. V projektu byli zaměstnáni židovští vězni - profesionální tiskaři, grafici a typografové, kteří byli v jednom z bloků koncentračního tábora uzavřeni před vnějším světem.
ýroba padělků peněz byla hlavní náplní jejich práce, ale zhotovovaly se i pasy a dokumenty pro tajnou službu. Celkem bylo v Sachsenhausenu vyrobeno 134 milionů liber. V letech 1942 až 1945 tu pracovalo 140 vězňů. Padělky byly tak kvalitní, že bylo skoro nemožné rozeznat je od originálů.
Ve filmu jsou vězni osvobozeni v Sachsenhausenu. Ve skutečnosti byla dílna rozebrána, když Němci začali prohrávat na východní frontě na začátku roku 1945 a Rusové překročili Odru na cestě do Berlína. Vězni a dílna byli přestěhováni do koncentračního tábora v Ebensee v Rakousku, kde je osvobodila americká armáda.
Burger šíří pravdu o nacistických zvěrstvech. „Když chci něčeho docílit, nemohu brečet a říkat, jak mě v lágru mlátili. Ale musím mít v ruce důkazy, dokumenty,“ uvedl. Hned poté, co bylo padělatelské komando 5. května 1945 osvobozeno, si půjčil fotoaparát a v srpnu 1945 vydal útlou knížku nazvanou Číslo 64401 mluví.
Spolu s filmem Ďáblova dílna jsou na Oscara nominovány na nejlepší cizojazyčný film snímek Katyň polského režiséra Andrzeje Wajdy, válečný snímek Beaufort izraelského režiséra Josepha Cedara, ruský film 12, který natočil Nikita Michalkov, a kazašský Mongol o mládí Čingischána.
