Na Hobitovy kulatiny pustil Jackson do světa další filmovou ochutnávku

Londýn – Režisér filmového zpracování Hobita Peter Jackson poodhalil fanouškům další filmové scény. Stalo se tak jen dva dny před 75. výročím vydání knižní předlohy. Ta se na pultech britských knihkupectví objevila 21. září 1937 a hned si získala srdce tisíců čtenářů po celém světě. Sám autor Hobita John Ronald Reuel Tolkien ale původně o vydání příběhů, které vyprávěl svým dětem před spaním, vůbec neuvažoval.

Ohromný kasovní úspěch trilogie Pán prstenů napomohl ke zfilmování díla, které dobrodružství o zničení Prstenu předchází. V mnohém se zdá příběh hobita, jenž vyrazí s trpaslíky na výpravu pro hromady zlata hlídané drakem, pohádkovější a zdaleka ne tolik myšlenkově spletitý. Také ve filmovém zpracování uvidí diváci některé postavy, které znají z Pána Prstenů. Tolkien stvořil svět, kde je dobro slabé a zlo silné. Hlavním tématem příběhů je proto statečnost.

Knížku o hobitovi Bilbovi Pytlíkovi začal Tolkien psát původně pro své děti někdy ve 30. letech. Podle Tolkiena to bylo kolem roku 1935, jeho synové ale tvrdili, že jim příběh začal vyprávět před spaním dávno před tímto rokem. S knižním vydáním ale původně Tolkien nepočítal. Hobit vyšel až díky rodinné přítelkyni Elaine Griffithsové, která texty ukázala v nakladatelství George Allen & Unwin, kde zrovna pracovala. Reakce byla nadšená a 21. září 1937 knížka vyšla (česky poprvé v roce 1979). Tolkienovi bylo tehdy již 45 let. V některých britských vydáních se dokonce objevily Tolkienovy jednoduché, ale o to přesvědčivější ilustrace.

Nejen proto tento román patří mezi nejprodávanější knihu na světě. Dodnes se všech knih ságy prodalo po celém světě přes 150 milionů. Skalní fanoušci si nyní připomínají tzv. „Tolkienův týden“ a 22. září pak přímo „Hobití den“, který provází oslavy a festivaly v podobném duchu, jaký je barvitě vylíčen v knize. Právě tento den se totiž narodili oba nechtění hrdinové ságy – Bilbo a Frodo Pytlík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 5 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 20 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
včera v 13:00

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...