Na 21. Chalupeckého cenu jsou dva: Artamanov a Klyuykov

Praha - Laureátem 21. Ceny Jindřicha Chalupeckého je umělecká dvojice Vasil Artamanov - Alexej Klyuykov. Porota výtvarníky vybrala z pětice finalistů, na prestižní ocenění pro umělce do 35 let byli nominováni také Václav Magid, Jakub Matuška, Alice Nikitonová a již podruhé další dvojice David Böhm a Jiří Franta. Cenu Artamanovi a Klyuykovi předal v Centru současného umění DOX tradičně exprezident Václav Havel, který patří mezi zakladatele Společnosti Jindřicha Chalupeckého. V DOX jsou také vystaveny práce finalistů i laureátů dosavadních dvaceti ročníků.

Při přebírání ceny se Artamonov a Klyuykov místo proslovu spokojili jen s poděkováním. „Ocenění pro nás bylo překvapením. Nominace je příležitostí vystavit věci v čistším prostoru, než je zvykem,“ uvedl Klyuykov, v čem je ocenění především přínosné. Ani jeden z nich ale neočekává, že by jejich profesní život zásadně změnilo. „V českém prostředí to funguje tak nějak přirozeně, všichni se tu tak trochu známe, ta cena nejspíš člověka někam příliš daleko neposune. Je spíše příjemným zhodnocením naší práce,“ vysvětlil Artamanov. 

Chalupeckého cena je určena pro české a v Česku působící umělce. Představitelé Společnosti Jindřicha Chalupeckého poukazují na to, že se na české umělecké scéně stále častěji prosazují lidé, kteří mají kořeny v zahraničí. Artamonov (1980) a Klyuykov (1983) se narodili v Rusku, ale od dětství žijí v České republice.

Mezi finalisty byli vybráni "pro konsistentní kvalitu jejich díla, které zahrnuje širokou škálu médií od performancí, instalací, malířství, sochařství až k sociálním projektům. Tito umělci demonstrují hlubokou znalost historie umění a reagují na impulsy z minulosti, hlavně futurismu a suprematismu. Historii umění používají jako rámec svého průzkumu a svou prací reagují na politické otázky související s vývojem demokratických systémů a kapitalistických ekonomií v bývalém sovětském bloku."

Artamanov s Klyuykovem na sebe před pár dny upozornili odmítnutím nabídky ředitele Národní galerie Milana Knížáka, aby připravili expozici v národním pavilonu na 54. bienále výtvarného umění v Benátkách v roce 2011. Nelíbilo se jim, že Knížák nerespektoval doporučení výběrové komise a místo projektu výtvarníka Dominika Langa vybral projekt, který vytvořili ještě společně s Pavlem Sterecem.

Laureáti získají stipendijní pobyt v New Yorku a 100 tisíc korun na výstavu, projekt nebo katalog. Letos poprvé dostanou šek na 50 tisíc korun od klubu mecenášů umění Triga.

Tři výstavy k Chalupeckého ceně

V DOX je možné prohlédnout si do 17. ledna díla  letošních finalistů. Artamanov s Klyuykovem vystavují například instalaci z objektů nalezených v někdejší ocelárně Poldi Kladno - jde o dřevěné modely součástí strojů. Zároveň v centru DOX probíhá expozice všech dosavadních laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého – Laureáti 1990-2009, na které se představují práce dvaceti dosavadních nositelů ceny. V minulosti ji dostali například Ján Mančuška, David Černý, František Skála a Eva Koťátková. Třetí výroční výstavou je Archiv Chalupecký.

Václav Havel o umění:

„Mladí umělci vymýšlejí nové a nové věci. Člověk by řekl, že nejde už nic vymyslet, že všechno tady bylo, ale ukazuje se, že prostor je pořád otevřen, protože svět je plný tajemství, a umění je od toho, aby se ho občas dotýkalo.“

Výběr poroty v jednotlivých ročnících je podle předsedkyně Společnosti Jindřicha Chalupeckého v souladu s vývojem ve světovém umění: „Cena začínala oceněním malířství a sochařství, což v té době byl víceméně světový trend. Konceptuální tvorba se pak objevovala v České republice, byla oceněna, protože samozřejmě ti, kteří byli oceněni v tom momentě a v tom výraze, měli velké kvality. Teď se vracíme zpátky k malířství i k objektu, a to dokazují i finalisté letošního ročníku ve své práci.“  

Všichni finalisté Ceny Jindřicha Chalupeckého se představili také na besedě na AVU 10. listopadu a po vyhlášení výsledku vystoupí v DOX 29. listopadu. Obě setkání - respektive jejich záznam - je možné sledovat na webu ČT24 v rámci projektu Kultura on-line.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 1 hhodinou

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 1 hhodinou

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 3 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 6 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 12 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 22 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...