Kněz, filozof a chartista Josef Zvěřina byl pronásledován a vězněn komunistickým režimem. Zemřel nedlouho po jeho pádu. Zvěřinův odkaz se rozhodl připomenout dramatik a režisér Miroslav Bambušek. Jeho autorská inscenace Zvěřinec se hraje v pražském Studiu Hrdinů.
Myšlenky pronásledovaného kněze Zvěřiny chová divadelní Zvěřinec
Josef Zvěřina byl v roce 1952 za údajnou velezradu a vyzvědačství odsouzen na dvaadvacet let. Z vězení se dostal na podmínku po čtrnácti letech. Poté prošel řadou manuálních profesí.
Na konci šedesátých let sice začal učit na bohoslovecké fakultě, ale záhy musel z univerzity odejít. Přesto patřil k prvním signatářům Charty 77 a v těžkých dobách působil jako teolog v podzemní církvi.
Inscenace Zvěřinec přenáší jeho odkaz do současné doby. „Josef Zvěřina je silná duchovní osobnost, na kterou se u nás zapomnělo, a já jsem pocítil, že je potřeba ho přinést zpátky. Nechtěl jsem dělat hru o Josefu Zvěřinovi, ale hru, která s ním rozmlouvá, proto se odehrává dnes,“ uvedl režisér a autor Zvěřince Miroslav Bambušek.
Navštěvuji v tobě vězně, ale sám jsem ve vězení
Příběh se odvíjí v naoko svobodné a demokratické zemi, pod povrchem je ale skryt totalitní režim, který zakročí proti každému pochybovači. Hlavní hrdinka Rút se pohybuje na okraji společnosti. Je drogově závislá a bojuje s psychickými problémy.
„Prošla jsem si i ve vlastním životě konverzí, nechala jsem se ve čtyřiceti pokřtít, takže jsem se snažila dát do té role i vlastní zkušenost,“ prozradila představitelka Rút Gabriela Pyšná.
Smysl života ztracené ženě pomáhá najít kněz v podání Miloslava Mejzlíka. „Zvláštní je jeho citace: ‚Navštěvuji v tobě vězně, ale sám jsem ve vězení.‘ Vedení lidí k Bohu pro něj nebylo úplně jednoduché,“ poznamenává k Josefu Zvěřinovi.
Přesto má být inscenace Zvěřinec příběhem o útlaku, který může člověk vnímat i jako příležitost se osvědčit, přestože třeba za cenu nejvyšších obětí.