Muzeum hl. m. Prahy slaví své výročí vstupem zdarma

Praha - Před 125 lety založil pražský magistrát za účelem ochránění cenných uměleckých a historických předmětů městské muzeum. Výročí oslaví dnes instituce, sídlící na Florenci, speciálním programem pro návštěvníky.

Když své muzeum Pražané v roce 1883 otevírali, měli už nasbíráno okolo 2 tisíc předmětů a skoro všechny vystavili; jedním z nich byl například Mánesův orloj. Po 125 letech má muzeum ve svých sbírkách předmětů víc než milion, jsou tu obrazy, písemnosti, plastiky, mapy, ale i archeologické nálezy. „Naši předkové měli obavu, že jsou předměty ohroženy hlavně vývozem do ciziny,“ přibližuje dobu vzniku historička Pavla Státníková.

„Otevřeno bude od 9 do 16 hodin, jsou připraveny speciální komentované prohlídky a všichni budou mít vstup zdarma,“ přibližuje slavnostní den ředitelka Muzea hl. m. Prahy Zuzana Strnadová. 

Muzeum hlavního města Prahy nemělo od začátku svou budovu. Od magistrátu dostalo nejprve tzv. kavárenský pavilon v městských sadech na Poříčí. K němu město přistavělo koncem 19. století novou budovu na Florenci. Kavárenský pavilon musel být potom v roce 1974 zbourán kvůli severojižní magistrále.

V roce 1895 vyzvala městská rada architekta Antonína Balšánka ke zhotovení plánů na stavbu muzea. Na podzim roku 1900 byla neorenesanční budova na Florenci otevřena veřejnosti. Své sbírky dnes muzeum vystavuje ve stálých expozicích, ale ukazuje hlavní město i z neobvyklých pohledů v menších výstavách; nedávno například pozvalo Pražany na prohlídku po starých slavných kavárnách. 

Na počátku 21. století má muzeum opět prostorové problémy a uvažuje o stavbě dalšího objektu. Nová budova by měla stát naproti historické.
Novostavba by spolu s potřebnou rekonstrukcí hlavní budovy mohla předběžně přijít na 540 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
před 2 hhodinami

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
00:25Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
před 19 hhodinami

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizovánovčera v 07:06

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026
Načítání...