Muž, který chtěl být králem - film o hře na boha

Jiný kraj, jiný mrav, nemůžete mít předsudky. Sean Connery a Michael Caine se vydávají do odlehlého horského území, aby si ho podmanili a zbohatli. Dobrodružný film Johna Hustona je varováním před hrou na boha i rýpnutím do britského kolonialismu. Muže, který chtěl být králem, mohou diváci ČT2 poznat dnes ve 20:50 v rámci cyklu Velikáni filmu.

Dva bývalí britští vojáci Daniel Dravot (Sean Connery) a Peachy Carnehan (Michael Caine) jsou darebáci, ovšem šarmantní, kteří v Indii, britské kolonii, pašují zbraně a přilepšují si drobnými krádežemi. Jejich plány jsou ale velkolepější, nechtějí zůstat jen bezejmennými zlodějíčky a vysloužilci, se kterými se už nepočítá. Rozhodnou se vypravit do Kafiristánu, odlehlého kouta Afghánistánu, kam od dob Alexandra Velikého žádný běloch nevkročil, využít bojůvek tamějších zaostalých kmenů a horské území ovládnout.

Se svým záměrem se svěří Rudyardu Kiplingovi (Christopher Plummer) – budoucí autor Knihy džunglí a autor povídky, jež se stala předlohou pro film Johna Hustona, pracuje v Indii jako dopisovatel britských novin. Zapojení Kiplinga do děje je odkazem ke kousavé rovině snímku – vždyť spisovatel (potažmo jakýkoli tvůrce) je také stvořitel, někdo, kdo si hraje na boha. I on je „mužem, který chtěl být králem“, to v jeho moci jsou osudy postav. Dobrodružný příběh Dravota a Carnehena ironizuje tento aspekt tvorby a šířeji pak vůbec prahnutí po moci, ať už je jakéhokoli druhu.

1 minuta
Ukázka z filmu Muž, který chtěl být králem
Zdroj: ČT24

Dobrodružná podívaná je tak mimo jiné parodií na (britské) imperialistické snahy. Dravot podlehne velikášskému bludu, že je opravdu panovníkem a bohem a že moc, kterou získal násilím, lžemi a také díky štěstí, mu po právu náleží. Bublina ovšem jednoho dne splaskne a všichni vidí najednou jen nahého císaře.

THE MAN WHO WOULD BE KING. 1975, Velká Británie / USA. Režie: John Huston. Scénář: John Huston, Gladys Hillová podle povídky Rudyarda Kiplinga. Kamera: Oswald Morris. Hudba: Maurice Jarre. Hrají: Sean Connery, Michael Caine, Christopher Plummer, Saeed Jaffrey, Shakira Caineová. Filmový přepis povídky Rudyarda Kiplinga sice nezískal žádnou z velkých mezinárodních cen, na mnohé však byl nominován, mimo jiné má na kontě čtyři oscarové nominace.

JOHN HUSTON (1906-1987)

Americký a filmový režisér, scenárista, producent a herec (hrál ve více než padesáti filmech a asi nejzdařilejší herecký výkon podal v Čínské čtvrti Romana Polanskiho), držitel Oscara za režii a scénář dobrodružného filmu Poklad na Sierra Madre (1948). Za vedlejší roli v tomto úspěšném filmu získal Oskara jeho otec Walter Huston, kterého John obsadil do postavy mrzutého zlatokopa.

Otec a syn Hustonové spolupracovali už o sedm let dříve na Johnově debutu, kterým byla kriminálka Maltézský sokol podle předlohy Dashiella Hammetta. Tento snímek patří k těm nejzdařilejším filmovým debutům a dodnes obdivovaným filmům noir. Možná právě díky této zkušenosti se pak Huston i v následujícím tvůrčím období držel předloh klasických spisovatelů jako Tennesseeho Williamse, Rudyarda Kiplinga nebo Jamese Joyce.

Huston v padesátých letech nesouhlasil s praktikami mccarthismu a v roce 1964 raději odešel do Evropy a přijal irské občanství. Později pobýval několik let v Mexiku a do Ameriky se vrátil až v roce 1972 kvůli natáčení boxerského drama Nadmuté město.

Ve své tvorbě měl obdivuhodný žánrový záběr a byl neobyčejně poutavým vypravěčem. V padesátých a šedesátých letech vytvořil řadu zdařilých a kvalitních snímků (např. Asfaltová džungle, Africká královna nebo Mustangové), přesto se nikdy nestal kritiky vyzdvihovaným režisérem. V polovině osmdesátých letech zfilmoval komplikovaný příběh newyorské mafiánské rodiny Čest rodiny Prizziů a jeho posledním filmem byl snímek The Dead, který natočil krátce před svou smrtí. Dcera Anjelica získala Oscara za roli v jeho předposledním snímku. Sám Huston byl nominován celkem desetkrát na Oscara, ale jen jednou se mu nominaci podařilo proměnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...