Muž, který chtěl být králem - film o hře na boha

Jiný kraj, jiný mrav, nemůžete mít předsudky. Sean Connery a Michael Caine se vydávají do odlehlého horského území, aby si ho podmanili a zbohatli. Dobrodružný film Johna Hustona je varováním před hrou na boha i rýpnutím do britského kolonialismu. Muže, který chtěl být králem, mohou diváci ČT2 poznat dnes ve 20:50 v rámci cyklu Velikáni filmu.

Dva bývalí britští vojáci Daniel Dravot (Sean Connery) a Peachy Carnehan (Michael Caine) jsou darebáci, ovšem šarmantní, kteří v Indii, britské kolonii, pašují zbraně a přilepšují si drobnými krádežemi. Jejich plány jsou ale velkolepější, nechtějí zůstat jen bezejmennými zlodějíčky a vysloužilci, se kterými se už nepočítá. Rozhodnou se vypravit do Kafiristánu, odlehlého kouta Afghánistánu, kam od dob Alexandra Velikého žádný běloch nevkročil, využít bojůvek tamějších zaostalých kmenů a horské území ovládnout.

Se svým záměrem se svěří Rudyardu Kiplingovi (Christopher Plummer) – budoucí autor Knihy džunglí a autor povídky, jež se stala předlohou pro film Johna Hustona, pracuje v Indii jako dopisovatel britských novin. Zapojení Kiplinga do děje je odkazem ke kousavé rovině snímku – vždyť spisovatel (potažmo jakýkoli tvůrce) je také stvořitel, někdo, kdo si hraje na boha. I on je „mužem, který chtěl být králem“, to v jeho moci jsou osudy postav. Dobrodružný příběh Dravota a Carnehena ironizuje tento aspekt tvorby a šířeji pak vůbec prahnutí po moci, ať už je jakéhokoli druhu.

Nahrávám video

Dobrodružná podívaná je tak mimo jiné parodií na (britské) imperialistické snahy. Dravot podlehne velikášskému bludu, že je opravdu panovníkem a bohem a že moc, kterou získal násilím, lžemi a také díky štěstí, mu po právu náleží. Bublina ovšem jednoho dne splaskne a všichni vidí najednou jen nahého císaře.

THE MAN WHO WOULD BE KING. 1975, Velká Británie / USA. Režie: John Huston. Scénář: John Huston, Gladys Hillová podle povídky Rudyarda Kiplinga. Kamera: Oswald Morris. Hudba: Maurice Jarre. Hrají: Sean Connery, Michael Caine, Christopher Plummer, Saeed Jaffrey, Shakira Caineová. Filmový přepis povídky Rudyarda Kiplinga sice nezískal žádnou z velkých mezinárodních cen, na mnohé však byl nominován, mimo jiné má na kontě čtyři oscarové nominace.

JOHN HUSTON (1906-1987)

Americký a filmový režisér, scenárista, producent a herec (hrál ve více než padesáti filmech a asi nejzdařilejší herecký výkon podal v Čínské čtvrti Romana Polanskiho), držitel Oscara za režii a scénář dobrodružného filmu Poklad na Sierra Madre (1948). Za vedlejší roli v tomto úspěšném filmu získal Oskara jeho otec Walter Huston, kterého John obsadil do postavy mrzutého zlatokopa.

Otec a syn Hustonové spolupracovali už o sedm let dříve na Johnově debutu, kterým byla kriminálka Maltézský sokol podle předlohy Dashiella Hammetta. Tento snímek patří k těm nejzdařilejším filmovým debutům a dodnes obdivovaným filmům noir. Možná právě díky této zkušenosti se pak Huston i v následujícím tvůrčím období držel předloh klasických spisovatelů jako Tennesseeho Williamse, Rudyarda Kiplinga nebo Jamese Joyce.

Huston v padesátých letech nesouhlasil s praktikami mccarthismu a v roce 1964 raději odešel do Evropy a přijal irské občanství. Později pobýval několik let v Mexiku a do Ameriky se vrátil až v roce 1972 kvůli natáčení boxerského drama Nadmuté město.

Ve své tvorbě měl obdivuhodný žánrový záběr a byl neobyčejně poutavým vypravěčem. V padesátých a šedesátých letech vytvořil řadu zdařilých a kvalitních snímků (např. Asfaltová džungle, Africká královna nebo Mustangové), přesto se nikdy nestal kritiky vyzdvihovaným režisérem. V polovině osmdesátých letech zfilmoval komplikovaný příběh newyorské mafiánské rodiny Čest rodiny Prizziů a jeho posledním filmem byl snímek The Dead, který natočil krátce před svou smrtí. Dcera Anjelica získala Oscara za roli v jeho předposledním snímku. Sám Huston byl nominován celkem desetkrát na Oscara, ale jen jednou se mu nominaci podařilo proměnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 2 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 16 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 20 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...