Byl vědcem a učitelem, ale i dobrodruhem a špionem. Na Blízký východ se vrátil nejslavnější český orientalista Alois Musil. Před stoletím zde prováděl výzkum, nyní fotografie dokumentující jeho cesty vystavují v Jeruzalémě.
Rodák z moravského Rychtářova se v mládí vydal na dráhu katolického kněze. Hlad po vzdělání i zájem o studium Bible ho ale nakonec odvály tisíce kilometrů na východ od jeho malebného rodiště.
„Dospěl k závěru, že pouze terénním studiem na Blízkém východě bude moct odhalit biblické kořeny víry v jediného Boha,“ vysvětlil odborník na biblickou archeologii Friedrich Schipper z Vídeňské univerzity.
Alois Musil studoval na biblických školách v Jeruzalémě a Bejrútu. Dobrodružná povaha ho ale brzy odvedla z lavic seminářů hluboko do neprobádané pouště. Spolu s beduíny se vydal do nedávno znovuobjevené Petry a nedaleko od ní objevil pouštní palác Kusajr Amra. Tamní fresky zobrazující zvířecí i lidské postavy, islámem údajně zakázané, způsobily senzaci.
Badatel a špion
Řadu velkých objevitelských cest po celém Orientu podnikl Musil na přelomu 19. a 20. století. Během první světové války se sem vrátil – ve službách rakousko-uherské špionáže. Vídeň tehdy s nelibostí sledovala pokusy jiného dobrodruha, britského arabisty T. E. Lawrence známého jako Lawrence z Arábie, zorganizovat arabskou vzpouru proti rakousko-uherskému spojenci Osmanské říši. Český duchovní měl naopak důvěru nejvyšších kruhů, byl osobním zpovědníkem císařovny Zity.
Později, po vzniku Československa, se Musil stal jedním ze zakladatelů Orientálního ústavu. Za 76 let svého života publikoval 70 knih a na 1400 odborných statí. Teď se díky výstavě fotografií jeho jméno opět symbolicky vrátilo do Jeruzaléma, kde na konci 19. století zahájil svá orientální studia.
Výstava, kterou připravil Styčný úřad České republiky v Ramalláhu, je v budově Rakouského hospicu v Jeruzalémě přístupná do konce listopadu.
