Neobvyklý experiment zažili jak herci, tak i diváci inscenace Vítězství nad sluncem. Operu ruských experimentátorů z roku 1913 zařadil do programu festival Moravský podzim jako poctu futurismu v hudbě.
Moravský podzim zvítězil nad sluncem i futuristickou operou
Vítězství nad sluncem jako pocta futurismu (zdroj: ČT24)
Nezvyklý byl už prolog, který napsal jazykový experimentátor Velimir Chlebnikov. Použil tzv. záumný jazyk, tedy básnickou řeč vytvořenou bizarními kombinacemi hlásek a slabik. „Hráli si se zvukem a emocí slov,“ dovysvětlil režisér festivalového nastudování Marek Mokoš. V dalších částech opery už zněla čeština.
Název opery symbolizuje vítězství nad starým romantickým smýšlením, nad vnímáním či opěvováním slunce coby krásy. Dílo oslavuje rozvoj techniky, především letectví. Vystupují v něm postavy jako Tlouštík, Zlomyslný člověk, Cestovatel, Dělník nebo Zbabělec. Od sebe navzájem je odlišovaly i výrazné kostýmy Davida Janoška.
Rekonstrukce hudby
Při jejich šití se tvůrci měli čeho držet. Původní, století staré výtvarné návrhy (a také libreto Alexeje Kručonycha) se dochovaly, domýšlet si ale musel skladatel hudby Jiří Najvar. Z původní opery s hudbou Michaila Maťušina zbylo jen několik klavírních fragmentů a árií.
„Například začátek opery, souzvuky mladých sekund, které rozbíjejí staré hudební hranice,“ upřesnil Najvar. Původní hudbu doplnil především elektronicky. Hlasy pěvců pak technici v přímém přenosu deformovali, nebo dokonce měnili na pouhé zvuky.
V průběhu několika uplynulých desetiletí byla opera několikrát rekonstruována, kromě Ruska také například ve Vídni, Londýně, Basileji, Los Angeles či Bostonu. Moravský podzim Vítězství nad sluncem uvedl dvakrát v brněnském Divadle na Orlí, další festivalový program ale pokračuje až do 28. října.