Brno – Vůbec poprvé odhalí Moravská galerie v Brně veřejnosti nevšední krásu antických šperků. Gemy a kameje, zpracované náročnou a dnes téměř zapomenutou technikou glyptiky (kamenořezby), sloužily jako pečetidla, šperky nebo ochranné talismany. Přes 70 exponátů, které budou do 16. května k vidění v respiriu brněnského Uměleckoprůmyslového muzea, pocházejí z různých moravských sbírek. Výstavu doplňují předměty z doby římské a velkomoravské, v jejichž šperkařství našly antické práce nové uplatnění.
Moravská galerie se podělí o krásu antických gem
„Cílem výstavy je poprvé souhrnně představit glyptickou sbírku Moravské galerie v Brně, jejíž základ a největší část tvoří předměty ze sbírky Odoarda III. knížete Collalto (1747–1833). Štědrý mecenáš a významný sběratel antik věnoval tehdy nově zakládanému Františkově muzeu několik desítek gem a kamejí, které v roce 1929 přešly do moravského Uměleckoprůmyslového muzea. I další kameny zastoupené v kolekci Moravské galerie pocházejí ze soukromých sbírek — např. dvě gemy a jedna kamej z Paříže, kovová čelenka zdobená dvěma kruhovými gemami z brněnské soukromé sbírky či směsice kamenů z Dalmácie, zapsaná do přírůstkové knihy v roce 1964,“ uvedla k výstavě kurátorka Andrea Husseiniová.
KAMEJ je řezaný drahokam s vypouklým reliéfním obrazem, využívající barevných vrstev kamene. Byla velice oblíbená v antice, renesanci a v 19. století. Kromě drahých kamenů jsou kameje řezány i v korálu, gagátu (vzácné lesklé černé uhlí) a mušlovci, případně i napodobovány v jiných materiálech (sklo, keramika, umělé hmoty).
GEMA je plastický reliéf, rytý buď do hloubky intaglie (horský křišťál, sklo nebo drahokam s do hloubky řezným reliéfem), nebo vypouklý kamej. Užitým materiálem bývá drahý kámen, korál, gagát (vzácné lesklé černé uhlí), mušlovec nebo sklo.
/zdroj: Moravská galerie/
Své jméno dostaly gemy od nejjasnější hvězdy souhvězdí Severní koruny. Gemy a kameje jsou drobné kameny, drahokamy a polodrahokamy (gema znamená latinsky drahokam), zasazené ve zlatě či stříbře a zdobené převážně mytologickými motivy. Konkrétní podoba motivů se liší podle vkusu tvůrce i účelu šperku. Výstava Moravské galerie je členěna do několika tematických částí, které vystihují námětovou i materiálovou šíři starověkého umění glyptiky.
Bůh Chnoubis patří k velmi často zobrazovaným námětům v helenisticko-římském období, v Egyptě byl symbolem slunce. Gemy, na nichž je zobrazen, se řadí mezi magické, pro svůj ochranitelský účinek souvisí s lékařstvím – měly chránit svého majitele proti žaludečním obtížím.
Orel jako atribut příslušel nejvyššímu bohu řeckého i římského panteonu. Pták stojí na skalisku, v zobáku drží vavřínový věnec vítězství a otáčí hlavu k rohu hojnosti, symbolu štěstí a blahobytu. Ten byl atributem bohyně osudu Fortuny. V její přízeň, stejně jako ochranu nejvyššího z bohů, doufali především vojáci římské armády.
Amorci byli v římském umění velmi oblíbení. Objevovali se jako malí okřídlení chlapci nebo mladíci s nejrůznějšími atributy a při různých činnostech (hře, zápasu, oběti). Námět dvou zápasících Amorků lze vztahovat jak na soupeření v lásce, tak na klání v římské palestře (zápasiště čtyřhranného tvaru obklopené sloupořadím, v antickém Římě obvykle součástí veřejných lázní).
Výstavu Krása antických gem v respiriu Uměleckoprůmyslového muzea doprovodí 17. 2. od 17:00 přednáška zaměřená na vývoj glyptického umění od antiky po novověk. V rámci výkladu autoři přiblíží výrobní postupy, proměnu stylu řezby a představí nejdůležitější okruhy námětů, které se pro zdobení drobných ploch drahokamů vybíraly.
- Brož s kamejí (po 1850) zdroj: Moravská galerie v Brně http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1393/139257.jpg
- Antická gema s motivem boha Chnoubise (1.–2. stol.) zdroj: Archiv Moravské galerie v Brně http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1392/139129.jpg
- Antická gema s motivem orla (2.-3. stol.) zdroj: Archiv Moravské galerie v Brně http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1392/139132.jpg
- Antická gema s motivem Amorka (1. stol.) zdroj: Archiv Moravské galerie v Brně http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1392/139130.jpg