Moderní umění je spirituální, prokazuje Boštík se Šimotovou

Nahrávám video
Výstava ukazuje pozdní tvorbu Boštíka a Šimotové
Zdroj: ČT24

Jejich tvorbu lze chápat jako výtvarnou meditaci nebo jako spirituální cestu. Dvě solitérní postavy české scény zároveň patří k nejvýraznějším uměleckých osobnostem své generace. Pozdní díla Adrieny Šimotové a Václava Boštíka vystavuje pražská Galerie Pro arte.

Dvě zásadní postavy českého moderního umění představuje ve své pražské galerii investiční fond Pro arte. Pozdní díla Adrieny Šimotové (1926 až 2014) a Václava Boštíka (1913 až 2005) vystavuje v pražském Vratislavském paláci v ulici Tržiště až do pátého května.

Cestou je geometrie nebo tělo

Přes zdánlivě rozdílné formy mají oba umělci podle autorů výstavy mnoho společného. „Dobře se také znali, především přes manžela Šimotové Jiřího Johna, působili spolu ve skupině UB 12,“ upozornila kurátorka fondu Alexandra Špoková. Boštíkovi i Šimotové byly blízké experimenty s různými výtvarnými formami. Materiál pro ně představoval pole k vyjádření principů harmonie a řádu, uvažuje kurátorka.

Na plovárně s Adrienou Šimotovou

Za harmonií však každý šel jinou cestou: Boštík tvořil spíše liniové malby a geometrickou abstrakci. Základní lidské otázky uchopoval pomocí prostých tvarů, her světla nebo kombinace barev. „I když oba umělci, jak Šimotová, tak Boštík se velmi silně zabývali spiritualitou a duchovními tématy, tak vidíme, že Boštíkův přístup je strukturovanější, daleko více ho zajímá nebeský řád,“ uvažuje Alexandra Špoková.

Díla Šimotové jsou výrazně fyzičtější, často vznikají přímým kontaktem s lidským tělem. Šimotová jako málokdy spojila výtvarnou práci s vlastním životem. Emoce, prožitky i osobní tragédie doslova otiskovala do své práce. „Umělkyně chtěla být ve větším kontaktu s papírem, čili přistoupila k tomu, že otiskuje své tělo. Nanáší pastely a uhly přímo na sebe a pak sebe otiskuje do jemných papírů,“ popisuje kurátorka výstavy.

Od obou autorů výstava představuje díla z pozdních let. „Jsou naléhavější ve svém projevu, nebojí se na sklonku života vyjádřit všechno, co cítí,“ řekla Špoková. „Na sklonku života vydali silně niterné svědectví o duchovní cestě člověka v nelehkých dobách. Krystalická jasnost až naléhavost jejich tvůrčího vyjádření dává připomenout nezpochybnitelný význam spirituality v moderním umění,“ dodává kurátor Adam Hnojil.

Vystavená díla pocházejí z portfolia fondu Pro arte. Specializovaný fond umožňuje akcionářům investovat formou nákupů uměleckých děl. Využívá k tomu tým historiků umění, restaurátorů a ekonomů a systematicky buduje kolekci moderního a současného umění. Návštěvu galerie je lépe domluvit předem, vstup je volný.

Uložit

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...